(Táborské středověké podzemí, Bechyňská brána a věž Kotnov, Žižkovo náměstí, poutní kostel Klokoty, husitské muzeum, Jordán, ZOO tábor - Větrovy), (www.tabor.eu), (www.portaltabor.cz)
Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí.
Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské. Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem. Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství.
Mezi zajimavosti města patří například stará radnice, kostel Proměnění Páně, Hrad, Jordán, Husův park, Granátová skála a další. Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17. století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.
Rozhledna Hýlačka
(www.kct-tabor.cz/cesky/index.htm)
Rozhledna Svobody byla postavena v roce 1920 Klubem českých turistů Tábor ve tvaru husitské hlásky a slavnostně otevřena dne 4. července 1920. Je vysoká pouhých 18 m, protože vrch Hýlačka (525 m n. m.) na Větrovech (místní část Tábora) byl původně holý. Dnes je zčásti ukryta za vzrostlými stromy, ale stále poskytuje velice pěkný výhled na Tábor a za dobré viditelnosti i na panoráma vrchů od Čertovy hrbatiny, přes Bukovec, Chotoviny, Mladovožicko, Dubské vrchy až po Choustník.
město rekordů (muzeum rekordů a kuriozit, muzeum strašidel) (www.pelhrimovsko.cz)
Malebné město Pelhřimov se nachází přibližně na polovině cesty po dálnici D1 mezi Prahou a Brnem – sjezd EXIT 90 u Humpolce. Do Pelhřimova se dostanete autobusem nebo vlakem (trať č. 224 mezi Táborem a Horní Cerekví).
Město Pelhřimov se právem nazývá „Bránou Vysočiny“ pro své umístění na okraji Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška města je u paty věže kostela sv. Bartoloměje 498,63 m n. m. a na vlakovém nádraží 509,7 m n. m.
(www.vlasimskypark.cz), (nasevlasim.cz/data/usr_001_novy_adresar_vlasim_2/cinsky_pavilon_2.jpg)
V údolí řeky Blanice přiléhajícím k vlašimskému zámku byla do 18. století obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada. V poslední čtvrtině 18. století na jejich místě začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu.
Postupně vznikl jedinečný přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, o kterém J. Schaller ve své Topografii Království českého z roku 1788 napsal, že svou krásou vyniká téměř nad všechny ostatní parky v Čechách. V roce 1805 bylo vydáno album 24 kolorovaných rytin W. Bergera podle kreseb malíře A. Pucherny, které zachycuje původní podobu parku.
Vlašimský hrad byl vystavěn na ostrohu nad řekou Blanicí na počátku 14. století pány z Vlašimi. Z původního gotického hradu, který byl budován především ve 14. století za vlastnictví rodu Jenštejnů, se dodnes zachovaly pozůstatky v architektuře severního zámeckého křídla s věží.
V 15. a 16. století, kdy Vlašim vlastnil rod Trčků z Lípy a Vostrovcové z Kralovic, byl původní hrad postupně přestavován na reprezentativní šlechtické sídlo v renesančním duchu.
Svou dnešní podobu získal vlašimský zámek v 19. století za svých posledních šlechtických majitelů knížat z Auerspergu, kteří jej přestavěli v klasicistním duchu.
Od roku 1945 zámek patří městu Vlašimi. V současnosti zde sídlí Muzeum Podblanicka a Střední odborné učiliště
(www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna)
Roku 1835 byl na vrcholu Velkého Blaníku postaven triangulační jehlanec. Na jeho místě nechal vystavět kardinál František hrabě Schönborn v roce 1895 první blanickou rozhlednu, která kromě poskytování výhledu na podblanickou krajinu návštěvníkům také nadále sloužila jako triangulační bod
Obec Kondrac leží 400 m nad mořem. Jméno Kondrac pochází od osobního jména Kondrat (Kondrad, Kundrat, Kunrat).
První zmíňka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství.
Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně není známo.
V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.
Historie kostela sv. Bartoloměje
Prastará stavba původně románská z 12.století. Z té doby zachovala se loď s dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií. V husitských válkách kostel velice zchátral. Původní sloh se udržel až do roku 1735, kdy byla provedena oprava střechy, byl vybourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi.
V roce 1918 udeřil blesk do této dřevěné věže a kostel vyhořel. Zvon zavěšený ve zvonici při pádu z prohořelé stolice prorazil dřevěný strop a spadl na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy po požáru jsou dodnes patrny v poškození vnitřních pilířů ve střední části tribuny v patře.Po opravě již nebyla dřevěná věž postavena. Další opravy se prováděly od roku 1972 do roku 1983.
Oltář a kazatelna pochází ze zatopených Dolních Kralovic.
Roku 1848 panství Načeradec, kraj Kouřimský. V latinských textech Naczeratha, Naczeradecium; v německých Natzehradetz.
V krásné hornaté krajině asi půl hodiny chůze od památné hory Blaník se rozkládá obec Načeradec, které patří mezi nejstarší v kraji mezi Blaníkem a Táborem. Zakladatelem je vladyka a vůdce Načerat, který je připomínán již roku 1126 jako posel knížete Soběslava císaři Lotharovi. Načerat padl 25. dubna 1142 v bitvě u hory Vysoké, blíže nynější Kutné Hory. Potomci Načeratovy se zvali Vítkové a používali jmen dle svých sídel tak jako Vítek z Prčice roku 1169.
(www.lounovicepodblanikem.cz/uvod.php)
Louňovice pod Blaníkem, nacházející se jihovýchodně od Benešova u Prahy, leží v typické pahorkovité krajině středních Čech. V krajině se mozaikovitě střídají pole, lesy a louky, časté jsou i menší rybníky. Charakteristickým znakem jsou menší obce rozptýlené v krajině. K Louňovicím jsou přidruženy čtyři z nich - Býkovice, Rejkovice, Světlá a Mrkvová Lhota. Průmyslové narušení krajiny je velmi malé a oblast byla zatím uchráněna i před silnější novodobou zástavbou.
V kraji najdeme řadu zajímavých historických památek, drobných sakrálních staveb i přírorodovědně zajímavých lokalit - pramenné louky a mokřady, lokality s výskyty zlata, zajímavé horniny, geomorfologické jevy i výskyty nejrůznější fauny i flory.
Nad Louňovicemi se zvedá známá hora Blaník, tvořená ve skutečnosti dvěmi vrcholy - Velkým Blaníkem (638 m n.m.) a Malým Blaníkem (580 m n.m.). Na Velkém Blaníku se nachází skalní výchoz, pojmenovaný Veřejová skála, odkud podle pověsti budou vyjíždět blaničtí rytíři, až bude české zemi nejhůře. Na Velkém Blaníku a jeho okolí byla vyhlášena v roce 1981 chráněná krajinná oblast o rozloze 40,31 km čtverečních. Správa CHKO ( www.blanik.ochranaprirody.cz ) se nachází přímo v Louňovicích pod Blaníkem.
Premonstrátský klášter Želiv
Klášter premonstrátů v Želivě prošel za 860 let své historie celou řadou proměn a zvratů. Klášter byl založen v r. 1139 pražským biskupem Otou spolu s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou, do něhož uvedli benediktiny z nedalekého opatství na Sázavě
Židovská synagoga se starým a novým hřbitovem v Nové Cerekvi
Židovská synagoga se strarým a novým hřbitovem v Nové Cerekvi - napodobuje asyrskobabylonskou architekturu. Byla postavena Štěpánem Walserem v roce 1855 v místech původní dřevěné synagogy v romanticko – psaudomaurském slohu. Je jediná svého druhu ve střední Evropě. Je to mohutná jednolodní stavba se dvěma masivními hranolovými věžemi v západním průčelí, se stupňovitým štítem, hodinami a půlkruhově zakončenými okny. Věže jsou zdobeny pevnostními motivy cimbuří a falešných střílen. Chrámová loď je na bocích rytmizována dvěma řadami arkád galerií nad sebou. Nad předsíní je tribuna. Na galerii je přístup po točitých schodech po pravé straně od vchodu. Točité schodiště pokračuje v jádru pravé věže až na půdu. Po bocích podélného hlavního prostoru je pod třemi oblouky umístěno po jednom kruhovém okně. V patře galerie pod středním větším obloukem je po jednom větším, půlkruhově zakončeném okně, vždy se dvěma menšími po stranách. Pod menšími oblouky ve stěně je vždy jedno úzké, půlkruhově zakončené okénko. Na východní straně se zachovaly zbytky portálového oltáře se skříňovou schránkou na tóru. Za oltářem je mělký, půlkruhový výklenek s malým kruhovým oknem, nad dřevěným almemorem a schránkou na tóru se zachovaly zdvojené kamenné desky Mojžíšova desatera. Starý židovský hřbitov se nachází na severovýchodním okraji městečka, po pravé straně silnice do Stanovic, asi 100 m severovýchodně od synagogy. Hřbitov byl založen kolem roku 1600, neboť podle písemných záznamů přišli Židé do Nové Cerkve v roce 1570, když byli vytlačováni z královských měst. Je zde 137 pomníků s nápisy v hebrejštině, či aramejštině. Nový židovský hřbitov , který se nachází vedle starého hřbitova a je zde umístěno 273 velmi pěkných pomníků, obřadní síň z r. 1866 a urnový hrob významného malíře Alfréda Justitze (1879 – 1934). Najdeme zde také cenné náhrobky barokního typu, nejstarší dochovaný je z roku 1692.
Kozí hrádek je nejpamátnějším hradem Táborska. Svůj největší význam získal Kozí hrádek pobytem mistra Jana Husa, největší osobnosti českého reformního hnutí.
(hrady.dejiny.cz/choustnik),
(www.obec-choustnik.cz/hrad-choustnik)
Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka .
Hrad Choustník - zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. stol., založeného Benešem z Choustníka. V letech 1322 - 1597 v majetku Rožmberků. V 1. pol.15. stol. hrad rozšířen a mohutně opevněn, zachované kružbové okno hradní kaple. V 17. stol. pustý. Jedna z věží upravena na rozhlednu. Na hřebenu přírodní rezervace starého porostu a vzácného rostlinstva na žulové skále (9,9 ha). V městečku pod hradem renesanční zámek ze 17. stol., dnes účelově využit. Kostel původně gotický ze 14. stol., pobořen za husitských válek, přestavěn v letech 1673 - 87, zařízení raně barokní z 2. pol. 17. stol.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.