(www.kamenicenl.cz/zamek/d-77788)
Původně hrad ze 13. století byl nově přestavován v polovině 16. století a znovu v letech 1580 – 1583, věž nad branou byla dostavěna v r. 1744. Zásadní klasicistní přestavbu dal provést v letech 1839-1842 Jakub Rudolf Geymüller. Teprve při této přestavbě ztratil zámek renesanční charakter. Okolo zámku se rozkládá anglický park se starou lípou (700 – 800 let), podle které dostala Kamenice svůj název
Památník Benešových ve vile v Sezimově Ústí.
Velkoplošná projekce nabízí devět nově vyrobených dokumentárních filmů, které mohou návštěvníci zhlédnout dle vlastního výběru.
Filmy zpracovávají životopis a etapy politického a společenského působení dr. Edvarda Beneše, je zde díl věnovaný životu v sezimovoústecké vile a také dokument o historickém Sezimově Ústí a zdejších archeologických výzkumech.
Letecké muzeum (www.leteckemuzeum.destna.cz)
Expozice představuje československé letce, kteří bojovali za druhé světové války i rozvoj civilní a vojenské aviatiky především na jihu Čech. Osudy řady legend našeho letectví, ale i některé dříve opomíjené Jihočechy, kteří v letectví dosáhli mimořádných úspěchů, představuje nejen fotodokumentace, ale i autentické předměty z jejich pozůstalosti.
Borotín - zříceniny gotického hradu
V historických pramenech se hrad poprvé uvádí k roku 1356 v predikátu Vítka z Borotína, který pocházel z jedné z větví nejmocnějšího jihočeského rodu Vítkovců, pánů z Landštejna, a který je i možným zakladatelem hradu. V držení jeho potomků zůstal pak hrad ještě téměř celé století. Jeho potomci Jan a Heřman byli přívrženci Husova učení a významnými postavami doby, Heřman z Landštejna a Borotína byl 16. října 1423 na Svatohavelském sněmu dokonce jako zástupce kališníků zvolen do dvanáctičlenné zemské vlády.
Zpráva o Jemništi pochází z roku 1381. V té době bylo panství v majetku Beneše z Cimburka, který se podle zdejší vsi začal psát z Jemniště. Panským sídlem tehdy pochopitelně nebyl tento zámek, ale tvrz obklopená vodním příkopem, která se dodnes nachází v nedaleké vsi (viz starý zámek). Roku 1717 koupil jemnišťské panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu (+1762), původem ze staré štýrské rodiny. Jeho vkusu a nárokům již zámek ve vesnici nevyhovoval,proto nechal kolem roku 1724 na nedalekém pahorku vybudovat novýzámek, který měl lépe odpovídat jeho vkusu i postavení předního šlechtice.
Zámecký park byl na Jemništi založen kolem roku 1725 Františkem Adamem Trauttmansdorffem. Velké změny v organizaci parku i ve výsadbách provedl koncem 18. století Jindřich Rottenhan. Původní pravidelná francouzská zahrada byla částečně přetvořena a rozšířena o přírodně krajinářský park. Celková rozloha parku již tehdy dosahovala nynějších 13 ha a obsahovala soustavu tří rybníků. V roce 1868 zakoupil jemnišťské panství Zdeněk ze Sternberga a Sternbergové obývali zámek až do roku 1943, kdy jim byl násilně zkonfiskován. Až do roku 1995 bylo Jemniště státním majetkem a v témže roce bylo navráceno zpět do vlastnictví rodu Sternbergů. Nynějším majitelem je Jiří Sternberg, který společně se svojí rodinou trvale žije na zámku a za pomoci své manželky Petry Sternbergové usiluje o jeho zvelebení. Již několik let oba využívají profesních schopností Ing. Šárky Michálkové, která zpracovává všechny návrhy ( úprava nádvoří, vřesoviště, rybníček v parku, ovocný sad, bylinná zahrádka ), a také dohlíží na veškeré realizace. Současně s obnovou zámku věnují majitelé velkou péči také parku. Byl obnoven systém cest, došlo k založení skalky, vřesoviště, přírodního rybníčku, k opravě libosadu, čestného nádvoří a vstupní lipové aleje. Postupnými zásahy a soustavnou péčí se zlepšuje i stav porostů a solitér, mezi nimiž je i řada pozoruhodných dřevin. Mnohé z nich byly nově vysazeny.
Vrch Křemešník (765 m) je nejvyšším vrcholem Pelhřimovska. Leží asi 9 km jihovýchodně od města Pelhřimova v Českomoravské vrchovině. Ve vrcholových partiích byla vyhlášena v roce 1985 přírodní rezervace Křemešník.
Na vrcholku, uprostřed rozsáhlých lesů, byl v 1. polovině 18. století postaven poutní kostel Nejsvětější Trojice. Tato hodnotná pozdně barokní stavba vznikla rozšířením z původní gotické kaple z roku 1555. Ke kostelu vede zhruba kilometrová Křížová cesta. Poblíž kostela stojí nedokončená stavba romantického Větrného zámku z roku 1930. Vrchol byl vyhledávaným poutním místem díky studánce s léčivou vodou, kterou "střeží" kaple z roku 1689. Pramen, který dosud vyvěrá protéká stříbronosnými rudami a je slabě radioaktivní.
Opodál, od poutního areálu, stojí nová ocelová rozhledna Pípalka. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 44 m vede 205 schodů. Z rozhledny je kruhový rozhled na velkou část Českomoravské vrchoviny. Na jihozápadním svahu Křemešníku byl postaven lyžařský vlek se sjezdovou tratí. Okolní terény ocení i běžkaři pro které jsou zde připraveny vyznačené okruhy. Okolo vrcholu vede stejnojmenná naučná stezka. Je dlouhá 3 km a má deset zastávek v krásném přírodním prostředí s poučnými výklady o zdejší krajině a památkách.
Na vrchol Křemešníku se dostanete po červené turistické značce z Pelhřimova nebo z opačné strany z Nového Rychnova, po modré z Lešova nebo z druhé strany z Branišova, po žluté od autobusové zastávky pod Čihadlem nebo z obce Sázava.
Muzeum Dr. Aleše Hrdličky
Muzeum nabízí pět stálých expozic - čekají tu na vás indiáni ve skutečné velikosti, v loutkové expozici se přenesete do čarodějné sluje nebo do zámecké komnaty, v národopisné expozici uvidíte sbírku starých zbraní, ale i kolo "kostitřas".
HLINÍKárium
"Hliník se odstěhoval do Humpolce!" Kdo by neznal tuto památnou větu z legendárního českého filmu "Marečku, podejte mi pero!" Navštivte recesistické muzeum v Humpolci, ať víte, jak to s Hliníkem doopravdy bylo.
Vyhlídková věž kostela sv. Mikuláše
Pohled na město z ptačí perspektivy a k tomu velmi dobrodružný výstup do nejvyšší věže v Humpolci.
Městská naučná stezka "Po stopách historie"
Seznamte se s architekturou a historií významných historických budov ve městě.
Naučná stezka Březina
Příjemná nenáročná procházka lesem měří necelých deset kilometrů, a provede vás kolem pověstmi opředené skály Čertovky ku zřícenině hradu Orlík, odpočinete si na romantickém místě u třech jezírek, podíváte se i ke štole, kde se těžilo stříbro.
Skanzen Zichpil
„Čtvrť“ Zichpil spolu s Židovským městem je lokalita, která se nalézá v Humpolci mezi Horním náměstím a hřbitovem. Židé se v Humpolci „za městem“ začali na tomto místě usazovat koncem 17. století. Pojmenování lokality „Zichpil“ je však prokazatelně starší, ale souvislá zástavba se zde nenalézala. Roku 1785 zde byl vystavěn dodnes unikátně zachovalý toleranční kostelík, který je prohlášenou nemovitou kulturní památkou.
Včelařský skanzen
Uprostřed města skrytý v zeleni je ojedinělý včelařský skanzen. Přijďte si prohlédnout překrásně vymalované včelařské úly z různých koutů světa
Dva kilometry od města, po modré turistické značce najdete zříceninu středověkého hradu Orlík. V podhradí je nově opravené studna a z nádvoří překrásný výhled na město.
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu Humpolci, pochází z roku 1399. Přímo se o hradě hovoří ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka
První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1328, kdy Heřman z rodu Chvalovských z Ledec daroval podací kostelní právo ve Zruči pražskému Klášteru na Zderaze. Roku 1355 se jako patron zdejšího kostela uvádí Petr z Orlíka, jenž se o dvacet let později zval z Kolovrat. Kolovraté ve Zruči sídlili téměř 200 let. Za vlády Kaleniců byla Zruč v roce 1561 povýšena na město. Jako městský znak byl pojat rodový erb Kaleniců - dva spojené stříbrné buvolí rohy na červeném štítě (tím je dodnes). Kalenicové přestavěli ve druhé polovině 16. století původní gotický hrad na renesanční zámek. Zámek i s celým panstvím jim však byl roku 1623 zkonfiskovám za účast Albrechta z Kalenic na stavovském povstání.
V roce 1781 zachvátil zámek požár, který zničil zámecký archiv a převážnou část výzdoby interiérů. Až v letech 1872-1878 nechal Jan Skrejšovský zámek opravit a to ještě ve slohu barokním. Další přestavba v letech 1891-1894, kterou nechal provést podnikatel v oboru železničního stavitelství Jan Schebek, se již nesla v romantickém stylu. Rod Schebků vlastnil zručský zámek až do roku 1948, kdy jim byl vyvlastněn. Dnes je zámek majetkem města.
V roce 1939 zde firma Baťa postavila velký závod na dětskou obuv (Sázavan), která se prodávala po celém světě, díky tomuto závodu se Zruč velmi rozrostla. Plány s městem byly takové, že by se Zruč měla rovnat jak velikostí, tak průmyslem dnešnímu Zlínu. Ve Zruči mělo stát letiště, nemocnice i vysoké školy, ale po příchodu Němců v roce 1939 se plány nemohly uskutečnit a postupné znárodnění po roce 1945 tuto myšlenku absolutně zamítlo. Nyní je Zruč rozdělena místním neoficiálním názvem nová Zruč a stará Zruč.
V 70. letech byla v blízkosti města postavena vodní nádrž Švihov, kterou zásobuje řeka Želivka. Tato nádrž zásobuje pitnou vodou nejen Prahu, ale i široké okolí Zruče nad Sázavou a řeky Želivky. V obci Nesměřice (4 km od Zruče) se nachází hráz této vodní nádrže.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.