Počasí v měsíci lednu letošního roku odpovídalo asi tak březnovému a dubnovému počasí v jiných letech. Sluníčko často teple hřálo, vanul teplý vítr a teploměr zřídka kdy klesal na jeden, nejvýš dva stupně mrazu.
Dne 7. března večer uspořádal sbor dobrovol. hasičů průvod na kopec „Kamenitý“. Tohoto průvodu zúčastnila se též školní mládež, která nesla osvětlené lampiony. Na kopci zapálena byla „Masarykova vatra“. Po projevu čsl. hasičstva přes. osvoboditelovi, který pronesl říd. učitel A.Morava, přednesli žáci 2. tř. za vedení tříd. učitelky Marie Veselé, sborovou recitaci „7. březen“ .Po té zazpívány přítomnými národní hymny. I přes krajně nepříznivé počasí zúčastnilo se průvodu hojně občanů.
Po průvodu sešli se občané v sále hostince u Najfusů, kde říd. učitel promluvil na thema „Masaryk a zahraniční krajané“. Z této slavnosti zaslán byl pres. T.G.Masarykovi pozdravný telegram.
Dne 8. března odpoledne pozváni byli občané na slavnost, kterou pořádali žáci zdejší školy. Na programu byly básně, scény a písně. Slavnost zakončena holdem pres. osvoboditelovi a ostatními hymnami.
Dne 25. března vykonána volba dvou delegátů do okresní hospodář. záložny v Pacově, při které obdrželi Josef Kohoutek ml. 100 hlasů, Karel Bednář čp. 10 . 69 hlasů, Jan Papež čp. 20. 46 hlasů a Jan Kříženecký 19 hlasů. Za delegáty zvoleni : Karel Bednář a Josef Kohoutek.
Za člena představenstva Okresní hospodářské záložny v Pacově byl okresem delegován Josef Bárta.
V letošním květnu objevilo se velké množství chroustů. Listnaté stromy byly jimi celé obsypány a listí úplně zničeno. Chrousty sbírala hlavně mládež. Obecní úřad vyplácel 20 h za 1 l usmrcených chroustů. Zaplaceno bylo za ně celkem 469,80 Kč.
Hřbitovní kaple, o níž se kronikář zmiňuje na straně 3. této knihy, byla pokryta šindelem. Protože tento byl již značně prohnilý a dešťová voda prosakovala klenbou rozhodla se obec nakrýti kapli pozinkovaným plechem. Práce tato byla zadána A. Malečkovi, klempíři v Pacově. Kaple byla nově nabarvena, opraveny a nabarveny dveře. Celá oprava stála sedm tisíc korun. Klenba této kaple je zhotovena z kamene. Původně byla pokryta taškami položenými přímo na klenbu. Teprve v pozdější době byla pokryta šindelem.
V obecním lese bylo vysázeno 12000 smrkových stromků.
Do obchodu Rudolfa Růžka, vloupali se neznámí pachatelé a odcizili na hotovosti 130 Kč a různé látky v ceně 6312Kč. Do obchodu vnikli tak, že vypáčili okno sálu a dveře do krámu. Škoda byla poškozenému nahražena pojišťovnou. Týž pachatelé pokoušeli se téže noci vyloupiti poštovní úřad, ale rozbili pouze okno a odcizili visací zámek u dveří.
Zajímavé je, že v r. 1934 vloupali se také neznámí pachatelé do obchodu p. Růžka a na poštu, ze které rovněž ničeho neodcizili.
U hasičského skladiště zhotovila obec betonovou nádrž na vodu pro případ požáru. Voda je do ní přiváděna strouhou podél silnice ze Smíchova . Stavba tato vyžádala si nákladu 1951Kč.
Letošní žně byly pro hospodáře velmi smutné. Častými dešti obilí bujně rostlo a záhy mnohé ještě před odkvětem polehlo. Žetí bylo obtížné, protože polehlé obilí bylo prorostlé travou, která je poutala k zemi. Obilí bylo dost, hospodářům se nevešlo do stodol, ale sláma ve většině případech byla poloshnilá. Zrna bylo málo a to ještě podřadné. Hospodáři utrpěli tím mnoho škody.
Letošního roku provedeno v obci více novostaveb a přestav. Novostavby stodol provedli : Josef Mašek čp. 27, František Jirků čp. 11, Adolf Pudil čp. 42, a Dufková Marie čp. 66. Nový domek postavil si Vojna František . Alois Kratochvíl čp. 46, přestavěl obytné stavení a Jan Papež čp.20 přistavěl novou kůlnu.
Usnesením obecního zastupitelstva byly zápisy z této kroniky přepsány do nové knihy v kůži vázané , se zlaceným nápisem. V době okupace bylo nařízeno okresním úřadem v Pelhřimově, aby obecní kronika byla odeslána tomuto úřadu. Z obavy, aby nová kronika nebyla zničena, odeslal jsem tuto starou knihu a novou jsem uschovával ve svém bytě až do doby po Heidrichově smrti, tj. květen 1942. Tenkrát se nacistické bestie rozzuřily nejvíce. V té době zakopal jsem kroniku, i s jinými uschovávanými knihami do země. Po vyndání z úkrytu byly všechny knihy i kronika zničeny. Tato znehodnocená kniha bude uschována v obecním archivu. Zápisy, pokud budou v nové knize, budou opsány do této kroniky a bude v nich dále pokračováno.
Soupis vepřů k 1. 7. 1936
Prasnice 11 selata 17 vepři do půl r. 81 vepři přes půl r. 10
Soupis drůbeže k 1.7.
kuřat 800 str. kohoutů 35 slepice 827 housat 280 starých hus 43 let. kachen 45
starých kachen 7 let. krůt 20 str. krůt 4 drůbež celkem 2161
Soupis ovocného stromoví
jabloně 168 hrušky 69 švestky 148 slívy 41 třešně 50 ang.rybíz 6
Soupis osevních ploch v r. 1936
pšenice 927 žito 4 312 ječmen 141 oves 3767 brambory 3148
jetel 2744 řepa 150
Čísla jsou udána v arech.
Na podzim rozmnožili se ve velkém množství hraboši polní a ohrožovali zničením ozimů a jetelů. K jejich hubení zakoupil obecní úřad 100 kg strichinového ovsa pro všechny majitele pozemku.
Dne 4. žáří 1936 prvně zazářily v příbytcích našich občanů a na návsi elektrické žárovky. Elektrizace obce měla u nás hodně nepřátel. Někteří občané se obávali finančního zatížení obce, jiní stavěli se proti jen proto, aby brzdili a otravovali práci starostovi obce.
O elektrisaci bylo v obci prvně jednáno v roce 1933, když převzal starostenský úřad Josef Bárta čp. 13. Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 6. srpna 1933, bylo usneseno jednomyslně provésti elektrisaci obce obecně a přihlásiti se k Lužnickému svazu v Táboře. Přihláška byla odeslána jmenovanému svazu, který zpracoval rozpočet, který byl se žádostí o státní příspěvek zaslán okresnímu úřadu v Pelhřimově.
Dne 29. března 1934 sešlo se obecní zastupitelstvo, aby dále jednalo o elektrisaci obce. Na návrh člena obecního zastupitelstva Josefa Kohoutka staršího odložena elektrizace na dobu příznivější. V této schůzi rovněž usneseno, aby byla svolána schůze všech občanů a na ni pozván referent Lužnického elekt. svazu v Táboře, který by věc objasnil a hlasováním občanů aby bylo o elektrisaci rozhodnuto.
Schůze tato byla uskutečněna, ale k žádnému rozhodnutí nedošlo.
Obecní zastupitelstvo svoláno opět dne 23. července 1934 ,aby o této věci jednalo. Odhlasováno devíti hlasy, aby elektrizace obce nebyla prováděna ani v r. 1935.
Ale neúnavný v práci pro celek, starosta obce Josef Bárta, nenechal věc usnout. Stále přesvědčoval občany o nutnosti elektřiny pro zemědělce a tak definitivně o elektrisaci obce bylo rozhodnuto ve schůzi obecního zastupitelstva dne 2. prosince 1934. Obecní zastupitelstvo usneslo se jednomyslně, aby elektrizace obce byla provedena v roce 1935 a to obecně. Lužnický elektrárenský svaz se zavázal postaviti svým nákladem transformační stanici a opatřiti ji příslušnými přístroji.
O příplatku na domovní přípojky bylo odhlasováno obecním zastupitelstvem, aby každý účastník složil následující obnos:do 4 ha pozemků 100Kč, do 6 ha 150 Kč, do 8 ha 200Kč, do 10 ha 250Kč, do 15 ha 300Kč, do 20 ha 350Kč a přes 20 ha 400Kč. Tím bylo umožněno všem občanům, aby si mohli dáti zavésti elektrický proud. Obec vypůjčila si na elektrisaci 60 000Kč u okresní záložny hospodářské v Pacově, jako dlouhodobou zápůjčku na 27 roků.
Transformační stanice postavena byla v květnu 1935. Rozvodová síť a domovní přípojky postaveny v červnu a červenci 1935.Přípojky byly zavedeny k následujícím číslům popisným: 1, 2, 5, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 18, 20, 21, 22, 25, 26, 27, 28, 33, 35, 37, 39, 40, 42, 45, 46, 48, 49, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 69, 70, 71, 72, 73.
Elektrických motorů bylo zakoupeno třicet.
Elektrickou instalaci v obci prováděly firmy: Jan Šustr z Pacova (rodák z Těchobuze), Vojtěch Hák Malšice u Tábora, František Buřič Chýnov, František Častenský z Mladé Vožice a Hrdina z Prahy.
Primerní linka byla postavena od Ježova v srpnu r. 1936.
Celkový náklad na elektrisaci obce činil 91 809Kč.
Valná hromada v družstevním lihovaru byla konána dne 11. října 1936. Za vylosované odstupující členy představenstva Josefa Kohoutka staršího a Petra Neckáře, zvoleni : Josef Kohoutek st. opět a Karel Bednář čp.10.
Členové představenstva, kteří losování řídili, podali proti volbě Karla Bednáře námitky ke krajskému soudu v Táboře. Byl pánům vedoucím asi nepohodlným pro jeho přímou povahu. Předsedou lihovaru je Josef Kohoutek sta. čp 9 a účetním Rudolf Růžek, obchodník.
Kampaň v družstevním lihovaru počala 2. prosince 1935 a skončena 25. května 1936.
Ječmene zpracováno 17 vagonů 23q. Bramborů zpracováno 11 vagonů 61q.Lihu bylo vyrobeno 625 hl 96 litrů. Znedostatku brambor byl líh vařen z ječmene, při čemž se ukázalo, že se ječmen k zpracování lihu nehodí, protože se těžko rozvařuje. Po této kampani jevil se schodek 49 000 Kč, ač družstevníci museli platit výpalky 4 Kč za 1 hl. Brambory byly propláceny podle množství škrobu. Za 1 kg škrobu vypláceno 1,30 Kč.
Sdružení katolické mládeže, založené v r. 1929, rozpadlo se v r. 1936 proto, že mládež shledala bezúčelnost tohoto spolku a vystoupila z něho.
Dne 23. září 1936 odcizili neznámí pachatelé dva vepře Josefu Bártovi čp. 13. Byl přivezen policejní pes četnické stanice z Pacova, ale pachatel zjištěn nebyl.
V noci na 25. prosince 1936 vloupali se nezjištění pachatelé do obchodu Rudolfa Růžka čp. 53 a odcizili různé látky a koloniální zboží v ceně 7 000 Kč. Škoda byla kryta pojištěním.
V obecním lese bylo v tomto roce vyrobeno 116 m kr. dříví palivového a 129.48 m kr.. dříví užitkového. Užitkové dříví bylo prodáno Fr. Vojtěchovi v Obratani, 1 m kr.. za 85 Kč. Místní občané platili užitkové dříví 65 Kč za 1 m kr. Palivové dříví bylo prodáváno: 1tř. 55 Kč, 2. tř. 45 Kč, 3.tř. 35 Kč.
Ovoce bylo u nás letos velmi málo. Květy ovocných stromů byly zničeny jarními mrazy. Jablka se kupují za 3-4 Kč.
Tento rok pro včelaře velmi nepříznivý. Vlivem dlouhotrvajících dešťů byla špatná snůška a rojení ojedinělé . Byla velká ztráta matek.
Sklizeň bramborů byla nadprůměrná. Prodávány 1q za 12- 15 Kč.
Vlivem častých dešťů rostlo v našich lesích velké množství jedlých hub. 1kg hřibů syrových prodáván za 1-2 Kč, lišky 80 h až 1 Kč. Sušené hříbky prodávány až za 30 Kč 1 kg.
Dne 4. prosince 1936 přistěhoval se do Tallenberku Jindřich Šebesta, redaktor v.v.z Prahy. Tallenberk pronajal od majitele Dr. Weisse.
V červnu, červenci a srpnu rozšířila se u nás ve velkém měřítku epidemie spalničková. Onemocněly téměř všechny děti. Vyskytlo se několik případů, že spalničkami onemocněli i sedmnáctiletí.
Spála byla zjištěna v jednom případě a to u syna řezníka Jar. Kaňky čp.50.
Dobytek hovězí prodáván 1kg živé váhy od 4-6 Kč. Vepřový dobytek od 5,50 Kč- 7 Kč za 1 kg živé váhy.
Ceny obilí ze sklizně r. 1936 stanoveny Čsl. obilní společností (ČOS) takto:
Druh obilí hekto. váha 0kg zákl. cena 0 Kč přísp. ČOS čistá cena v Kč
pšenice 79 156 18 138
žito 70 117 8 109
ječmen 68 117 11 106
oves 50 104 8 96
a každý měsíc činí příplatek na 1q u pšenice, ječmenu a žita 1,50 Kč, u ovsa 1 Kč.
Rok 1935-nedrané 18 Kč, prachové 48-55 Kč, drané 34Kč.
Rok 1936- nedrané 23-25 Kč, prachové 90-100 Kč, drané- 45 Kč.
Husy na podzim prodávány za 30 kč, později 36 Kč, kuřata 12- 14 Kč, holoubata pár 6 Kč,kachny 14- 16 Kč.
Ceny kožišin proti minulému roku značně stouply. Kůže z králíka prodávána byla za 4- 7 Kč, ze zajíce za 6 Kč,z veverky za 6 Kč,z ondatry za 28 Kč, z tchoře za 70- 80 Kč, z kozy za 30 Kč.
řezník vepřů hověz. dob. telat koz a kůzlat
Kaňka Jaroslav 337 9 42 29
Kouba Jindřich 296 2 41 34
12.5. Antonie Pudilová čp. 44 ve stáří 67 let
30.5. Jan Sláma čp. 2 ve stáří 67 let
1.7. Anna Bednářová čp. 10 ve stáří 71 let
25.11. Frant. Musil čp. 21 lihovarník ve stáří 84 let
27. 11.Jan Jech čp. 32 ve stáří 80 let
26.1. František Bouška , syn obchod. čp.33
21.2.Helena Štěpánková, dcera les. haj. čp. 65
11.4.Josef Jech , syn chalupníka čp. 47
23.4. Jan Kříženecký , syn rolníka čp. 39
14.6. Hana Moravová , dcera říd. učit. čp. 60
28.7. Anna Primusová ,dcera chalup. čp. 16
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.