Deštivé počasí z konce prosince 1947 přešlo do ledna 1948. Teplé počasí vytvořilo skutečné jarní předpoklady. Po sněhu a ledu ani památky, žita na polích jsou krásně zelená, vzduch voní kyprou půdou oranic. Na vlhkých a chráněných místech vyrazil nízký koberec zelené trávy. Bez černý a ostatní rané keře na slunném místě začínají rašit. Jarní lednové počasí vzbuzuje vážné obavy o osud předčasně probuzené přírody. Noční mrazíky do – 5°C s dešťovými přeháňkami se střídají do 22. ledna 1948, kdy teplota klesla na – 9 °C. Ku konci ledna bláto. Přeháňkové počasí trvá přes počátek února. Noční teplota +2 °C, denní + 6°až 8°C. Pak střídá déšť, sníh, mráz až – 8°C, na konci února až – 13° C. V březnu sníh taje ve dne sluncem, v noci jsou mrazíky až – 5°C.Tyto noční mrazíky a denní tání způsobilo, že slabé ozimy z minulého suchého podzimu vyhynuly, někde až na 80 %. Jarní setí začalo 1. dubna, osení vzešlo asi v deseti dnech. Celé jaro až do konce května bylo suché, často chladné. Deště přišly koncem května a počátkem června. Zasáhly i do sen. Vlivem jarního sucha bylo sena až o jednu třetinu méně. V červenci se počasí částečně ustálilo . Žně začaly 26. července. Kolem 13. srpna přišly deště, které zpozdily ovesné žně. Oves byl do stodol navezen vlhký a v párních zplesnivěl. Sklizeň slámy byla slabá.V září bylo teplo. Denní teploty až +24 °C, noční až 14 °C. Kolem 15.září začala sklizeň brambor. V říjnu, až do poloviny listopadu bylo pěkně, jen s několika výkyvy snížení teploty. Dne 23.listopadu umrzlo a zůstalo umrznuto do konce roku 1948. Dne 16. prosince napadl první mírný sněhový poprašek. Po vánocích napadlo asi tři centimetry sněhu.
Dne 7. ledna 1948 bylo započato se stavbou vozovny pro autobus. Pro tuto stavbu uvolnil Vasyl Kuryluk část kůlny uprostřed statku. Tato vozovna byla schválena komisí z ředitelství Československé autobusové dopravy v Táboře dne 14. ledna 1948.
Dne 1. února 1948 ve 21,08 hodin přijel prvně autobus do vozovny v Těchobuzi směrem od Mladé Vožice.
Ráno z Těchobuz vyjíždí směrem k Mladé Vožici přes Smil. Hory ve 4,40 hodin.
Od Mladé Vožice jede ráno jiný autobus do Pacova, který je v Těchobuzi v 6,23 hodin,do Pacova přijíždí v 6,45 hodin.
Další spoje od Pacova s příjezdem do Těchobuze jsou ve 13,22 hod. v 17,02 hod. (jen v neděli a ve svátek) a v 17,37 .
Spoje od Mladé Vožice s příjezdem do Těchobuze 11,53 hod., 16,00 hodin (jen v neděli a svátek) a 21,08 hodin.
Na Pacov jsou dva spoje denně, na Mladou Vožici tři spoje.
Poplatek za jeden kilometr jízdy činí 1 Kčs. Cesta z Těchobuz do Pacova stojí 8,00 Kčs.
Je to autobus, který jezdil na trati Olbramovice- Smil. Hory, kde garážoval. Nyní je tato linka prodloužena do Pacova přes Jetřichovec a autobus garážuje v Těchobuzi.
Na začátku roku 1948 dochází v politickém životě ve státě k událostem zásadního významu. Rozpory v Národní frontě, ve vládě a v parlamentě vyvrcholily. 20. února 1948 demisí ministrů strany národně socialistické, lidové a slovenských demokratů. Komunistická strana proto svolala 21. února tábor lidu na Staroměstské náměstí, kde oznámil ministerský předseda Klement Gottwald, že tyto strany utvořily blok, který chce zmařit plné provedení budovatelského programu vlády a činí rozhodný pokus o zvrat našich lidově demokratických řádů.
Na 22. února byl svolán sjezd delegátů závodních rad, který schválil požadavek ministerského předsedy, aby byly přijaty demise odstoupivších ministrů a usnesl se na dalších požadavcích znárodnění: velkoobchodu, bank a všech kapitalistických podniků s více než padesáti zaměstnanci. Ministerský předseda vyzval na sjezdu k tvoření akčních výborů národní fronty. Ústřední akční výbor byl ustaven 23. února s poslancem Antonínem Zápotockým v čele.
Prvním předsedou akčního výboru národní fronty ve zdejší obci byl jmenován Václav Kohoutek č.p.40.
Akční výbory národní fronty začaly ihned s prováděním očisty v lidové správě, v úřadech a podnicích. V rámci očisty veřejného života nebyl ve zdejší obci nikdo odvolán z členství místního národního výboru.
Dne 25. února přijal president republiky Edvard Beneš demise ministrů z 20. února a schválil návrh na rekonstrukci a doplnění vlády předloženou Klementem Gottwaldem.
Složení nové vlády:
Klement Gottwald, ministerský předseda
Náměstkové:
Antonín Zápotocký
Viliam Široký
Bohumil Laušman
Ministři:
Jan Masaryk, ministr zahraničních věcí
armádní generál Ludvík Svoboda, ministr národní obrany
Václav Nosek, ministr vnitra
Václav Kopecký, ministr informací
Dr. Zdeněk Nejedlý, ministr školství a osvěty
Dr. Alexej Čepička, ministr spravedlnosti
Dr. Jaromír Dolanský, ministr financí
Julius Ďuriš, ministr zemědělství
Dr. Antonín Gregor, ministr zahraničního obchodu
František Krajčír, ministr vnitřního obchodu
Zdeněk Fierlinger, ministr průmyslu
Evžen Erban, ministr sociální péče
Inž. Ludmila Jankovcová ministr. výživy
docent Emanuel Šlechta, ministr techniky
Dr. Alois Neuman, ministr pošt
Alois Petr, ministr dopravy
páter Josef Plojhar ,ministr zdravotnictví
Dr. Vavro Šrobár, ministr unifikací
Dr. Vladimír Klementis, státní tajemník ministerstva zahraničí
Dr. Jan Ševčík, státní tajemník ministerstva národní obrany.
Na sjezdu zástupců rolnických komisí 28. února 1948, kterého se zúčastnil předseda komise Václav Kohoutek č.p.40. a Petr Strnad č.p.24, byl schválen postup ministerského předsedy a přijal jeho návrh, aby půda nad 50 hektarů v soukromých rukou byla rozparcelována mezi výkonné zemědělce. Tyto požadavky stejně jako požadavky sjezdu revolučního odborového hnutí (zkratka ROH) byly pojaty do nové ústavy schválené Ústavodárným národním shromážděním ve výroční den našeho osvobození Rudou armádou- 9. května, po němž nese i název: Ústava devátého května.
Dne 31. ledna 1948 oženil se Prokop Papež č.p.20, narozený 1. července 1944 s Růženou Novotnou č.p.61 narozenou dne 22.února 1922 a převzal po rodičích hospodářskou usedlost č.p.20.
Dne 28. února 1948 oženil se František Jech č.p.56, narozený 5. října 1921, s Anežkou Petráskovou z Bradáčova, narozenou 13. ledna 1927. Hospodaří s rodiči na hospodářské usedlosti v Těchobuzi č.p.56.
Dne 10.března 1948 ukončil svůj život ministr zahraničních věcí Dr. Jan Masaryk, syn presidenta Osvoboditele. Narodil se 14. září 1886 v Praze- Královských Vinohradech, studoval na akademickém gymnázium v Praze a na obchodní škole v Bidgeportu ve Spojených státech severoamerických. V Americe také pracoval jako slévačský dělník. Po první světové válce vstoupil r. 1919 do služeb zahraničního ministerstva, působil ve Washingtonu a Londýně, za druhé světové války po boku presidenta Dr.Beneše pracoval pro obnovení československé samostatnosti a r. 1940 stal se ministrem zahraničních věcí. Ještě den před svou smrtí navštívil pana presidenta Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.
Dr.h.c. Jan Masaryk zachoval si vždy demokratické smýšlení, bodrý humor a víru v lepší budoucnost, proto byl milován celým národem a jeho náhlý odchod dotkl se bolestně všech upřímných českých srdcí. Pohřeb byl 13. března v rodinném hrobě na hřbitově lánském.
Dne 21. března 1948 byla konána národní směna vítězství. Upravována byla cesta ke škole, prostranství u pomníku padlých a u školy,vysazovány stromky.V prostranství severně od školní budovy zasazeny byly tři jabloně.
Bylo odpracováno celkem 526 hodin, z toho na úpravě cest 208 hodin.
Školní mládež v této směně vykonala sběr odpadových surovin, kterých bylo sebráno 960 kg.
Výnosem okresního národního výboru v Pelhřimově ze dne 12.dubna 1948 č.j.329/1/48 konfiskuje se majetek JUDra. rytíře Adolfa Weisse z Tessbachu a spol. v Pacově č.p.1, sestávající ze živnosti mlynářské provozované v Těchobuzi č.p,34, t.č. ve správě Antonína Dospivy, mlynáře v Těchobuzi.
V pracích na jímání pramenů obecního vodovodu bylo pokračováno v roce 1948 do konce dubna.Práce ukončeny nebyly.
Místní národní výbor s jednotným svazem českých zemědělců přihlásil se do národní soutěže venkova a ministerstvu zemědělství v Praze bylo zasláno dne 24.5.1948 toto prohlášení:
Místní národní výbor spolu s jednotným svazem českých zemědělců v Těchobuzi přihlašuje se tímto do budovatelského programu a do národní soutěže venkova a usnesli se v rámci této akce splniti následující úkoly:
1) Veškerou sklizeň obilí a brambor po krytí vlastní potřeby dodáme pro veřejné zásobování.
2) Provedeme odstav všech telat schopných chovu.
3) Vynasnažíme se zvýšiti dodávku mléka.
4) Provedeme úpravu veřejných cest a návsi.
5) Dodržíme osevní plán i v olejninách.
6) Ustavíme strojní družstvo a vybavíme je potřebnými stroji.
7) Zřídíme obecní vodovod.
8) Vynasnažíme se překročit předpis dodávky vajec.
9) Provedeme zalesnění pozemku Na stráni.
10) Podél silnice a cest vysázíme ovocné stromy a vylepšíme obecní sad.
11) Rozšíříme obecní knihovnu o hodnotnou četbu.
12) Zřídíme družstevní prádelnu.
Tyto úkoly zavazujeme se dle daných možností splniti a tak zapojiti se do budovatelského plánu a čestně se zařadili mezi soutěží obce.
Za:
Jednot. svaz čes. zem. místní sdružení: Předseda míst. nár. výboru Kohoutek
Těchobuz soudní okres Pacov Strnad
Dne 7. května 1948 byla ve zdejší obci ustavena odbočka Svazu československo- sovětského přátelství. (zkratka SČSSP)
Dne 9. května 1948 Ústavodárné národní shromáždění schválilo první československou poválečnou ústavu- Ústavu 9. května. Ústava obsahovala znárodnění klíčových odvětví průmyslu a charakter republiky byl stanoven jako lidově demokratická republika.
Dne 30. května 1948 se konaly v Československu volby do Národního shromáždění. Ústřední akční výbor Národní fronty z iniciativy Klementa Gottwalda rozhodl, že do voleb půjde s jednou kandidátkou:
Kdo souhlasil s vládní politikou, odevzdal navrženou kandidátku národní fronty. Kdo nesouhlasil, odevzdal prázdný lístek(bílý ).
Předsedou obvodní komise zvolen Josef Petrásek č.p.22, místopředseda Bohumil Šustr č.p.37, zapisovatelem František Bouška č.p.33.
Členové komise: Václav Kohoutek č.p.40
František Dufek č.p.66
František Valeška č.p.51
Petr Strnad č.p.24
František Šimon č.p.65
Zástupcem okresního národního výboru v Pelhřimově byl jmenován řídící učitel Alois Morava.
Zdejší obec patří k volebnímu kraji dvanáctému, Tábor.Počet osob, zapsaných ve voličských seznamech: mužů 92, žen 90, celkem 182.Pro překážku zákona nevolí 2, voličské průkazy vystaveny 8 osobám.Součet osob dostavivších se k volbě: mužů 79, žen 84, celkem 163. Podle voličského průkazu volil jeden muž. Součet dostavivších se k volbě 80 mužů, 84 žen, celkem 164.
Celkem odevzdáno hlasů: 164
Z toho neplatných hlasů: 3
Prázdných hlasů odevzdáno:15
Platných hlasů:146
Pro kandidátní listinu : 89,02 %
Bílých lístků 9,14 %
Neplatné hlasy 1, 84 %
Listem ze dne 7. června 1948 oznámil president republiky Dr. Edvard Beneš předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi, že se zřetelem k politickým změnám a s ohledem na zdravotní stav vzdává se svého úřadu. List zakončil slovy: „ Přeji všem svým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali v snášenlivosti, lásce a odpuštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali. Věřím v dobrého génia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.“
Dne 14. června 1948 konala se volba nového presidenta republiky. Všech 296 přítomných poslanců Národního shromáždění hlasovalo pro zvolení Klementa Gottwalda,dosavadního ministerského předsedu.
Nový president republiky je typ lidového vůdce. Narodil se 23. listopadu 1896 v hanáckých Dědicích z rodiny zemědělské. Ve 12 letech byl poslán do Vídně na učení řemeslu truhlářskému, pracoval potom v Lipníku a Hranicích, za první světové války narukoval r. 1915 k dělostřeleckému pluku do Štýru, následujícího roku byl na východní frontě raněn a po uzdravení poslán na Piavu. Po válce přestoupil do československé armády v Brně, nato pracoval jako dělník v Novém Rousinově a do r. 1921 věnoval se práci ve straně komunistické. Redigoval slovenský „Hlas lidu“, psal do časopisu „Spartakus“ a posléze stal se redaktorem slovenské „ Pravdy“. Roku 1929 byl zvolen poslancem, později i předsedou strany a r. 1938, když byla naše republika zrazena, odjel do Moskvy, kde pracoval pro osvobození okupované vlasti. Je také tvůrcem košického programu československé vlády, do níž byl 4. dubna 1945 jmenován. Roku 1946 se stal předsedou vlády a vypracoval dvouletý plán na budování republiky.
Protože Klement Gottwald byl zvolen presidentem republiky, byl na jeho místo jmenován osvědčený odborový pracovník Antonín Zápotocký. Narodil se 19. prosince 1884 v Zákolanech na Kladensku, po vychození měšťanské školy na Kladně vyučil se v Mělníce kamenictví, potom přestěhoval se s rodiči na Žižkov. Tehdy již psal pod různými značkami a jmény básně. Roku 1907 se stal krajským tajemníkem sociálně demokratické strany, zúčastnil se kladenské stávky a byl odsouzen do vězení. Od roku 1925 byl poslancem za stranu komunistickou. Za okupace byl vězněn. Po osvobození republiky r. 1945 byl postaven v čelo revolučního odborového hnutí.
Z dosavadní vlády vystoupil ministr Bohumil Laušman, novým ministrem se stal Aug. Kliment. Předsedou poslanecké sněmovny byl zvolen Dr. Oldřich John.
Dne 27. června 1948 v pražské Lucerně na slavnostním zasedání představitelů komunistické strany československé a československé sociálně demokratické strany bylo oficielně vyhlášeno sjednocení obou dělnických stran na zásadách marxismu leninismu. Následkem zániku samostatné strany sociálně demokratické bylo zastaveno vydávání deníku „Právo lidu“.
Místní národní výbor podal žádost ministerstvu školství o připojení zdejší obce k újezdu měšťanských škol v Pacově. Ministerstvo školství tuto žádost zamítlo výnosem ze dne 28. 4 1948 č. A- 357/ 48 – 2/3 s tímto odůvodněním:
„ Podle ustanovení § 2 zákona ze dne 20. 12. 1935, č. 233 Sb. ,jest při stanovení obvodu měšťanské školy dbáti, aby děti neměly do školy zpravidla déle než 5 km. Vzdálenost obce Těchobuz do Pacova činí podle potvrzení okresního národního výboru v Táboře (technické oddělení) ze dne 23.4. 1947, čís. 2640- techn. 8,4 km. Nelze tudíž vyhověti žádosti obce Těchobuz, aby byla zařazena do obvodu újezdních měšťanských škol v Pacově.
Proti tomuto zamítnutí podal místní národní výbor dne 1. června 1948 číslo 211/48 odvolání, které bylo ministerstvem školství kladně vyřízeno a děti z místní obce navštěvují měšťanské školy v Pacově dále jako dříve.
Tuto skutečnost těžce nesou funkcionáři ve Smilových Horách a napadli v deníku „Práce“ ze dne 11. ledna 1948 Těchobuz, že se staví proti tvořícímu se újezdu měšťanské školy ve Smilových Horách a proti stavbě nové školní budovy, která má být zahrnuta do pětiletého plánu. Tento odpor je prý jenom proto, aby nemuseli svorně nést společné břímě nákladu.
Jak bylo již napsáno, zapojil se dne 24.5.1948 Jednotný svaz českých zemědělců s místním národním výborem do národní soutěže. Aby bylo toto mohutné hnutí a výsledky práce jednotlivých obcí podchyceny, proto v každé obci jest zřízena budovatelská komise.
Úkolem této komise je provádění, popularizace a organisace soutěže mezi zemědělci v obci. Pomáhati zemědělcům radou, prováděti zápisy do soutěžních výkazů a podávati návrhy na odměnu nejlepších zemědělců.
Řídící učitel A. Morava byl pověřen podávati měsíční zprávy o plnění vykonané práce.
Do budovatelské komise byli jmenováni následující občané:
Petr Strnad č.p.24, předseda za jednotný svaz českých zemědělců
Anežka Macková č.p.55, zástupkyně zemědělských žen (důvěrnice hospodyňského odboru)
Alois Morava č.p.60, jednatel ( za učitelský sbor)
Josef Petrásek č.p,22, zástupce místního národního výboru ( zemědělský referent)
František Valeška č.p.51, zástupce svazu české mládeže (za zemědělskou mládež)
Bohumil Šustr č.p,37, zástupce akčního výboru národní fronty.
Do konce června 1948 všichni zemědělci vyplňovali přiznání k zemědělské dani. Byla učiněna úleva pro malé zemědělce, zvláště s větším počtem dětí.
V pátek dne 3. září 1948 o devatenácté hodině rozklinkal se na kostelíku v Sezimově Ústí umíráček, aby tiché osadě oznámil úmrtí nejvzácnějšího občana, jakého kdy staré i nové Sezimovo Ústí mělo, presidenta Budovatele Dr. Edvarda Beneše. Skonal po delší nemoci toho dne v 18 hodin 10 minut.
Krásnou a slavnou životní dráhu skončil tu, na českém jihu, v místě, jež si oblíbil a jemuž dal přednost před státním zámkem. A tu si také vyvolil poslední útulek.
Dne 6. a 7. září tisíce lidí putovalo na Žižkov, aby v Památníku odboje naposledy popatřilo v tvář milovaného presidenta. Ve středu dne 8. září konán byl slavný pohřeb v Praze za účasti celé vlády. Večer v doprovodu asi 18 aut převážena byla rakev do Sezimova Ústí, kde zatím na zahradě při vile presidentově byla vybudována hrobka pro její uložení.
V pátek 10.září o 11. hodině zazněl na kostelíku zvon a z továrny na Baťově zahoukala siréna. Započal poslední obřad .Táborský „Hlahol“ zapěl husitský chorál, načež pražský arcibiskup Dr. J. Beran provedl výkrop hrobu. Po krátkých proslovech profesora Dr. Františka Bednáře a arcibiskupa Dr.Berana zapěl „Hlahol“ národní píseň „Ach synku, synku, doma- li jsi“ načež za zvuků státní hymny byla rakev spuštěna do hrobky.
President Budovatel i po smrti zůstává v tom kraji, jehož Boží bojovníci byli mu od mládí životním příkladem.
Vláda ve své schůzi konané dne 14. září 1948 za řízení předsedy vlády Ant. Zápotockého schválila zvýšení přídělu chlebovin, tuků a cukru s platností od 1. září 1948.
Nárok na zvýšené příděly přísluší veškeré mládeži do 20. let, všem těm, kteří jsou v pracovním poměru, jakož i jejich manželkám, pokud mají alespoň jedno dítě ve věku předškolním, nebo školou povinném a nemají pomocnici v domácnosti. Na zvýšené příděly mají dále nárok vdovy po důchodcích národního pojištění.
Nové příděly jsou stanoveny takto: u dětí do 6 let celkem 6 kg chleba, bílého pečiva, mouky a pšeničné krupice(zvýšení o 0,50 kg na přídělové období), u dětí od 6 do 12 let 10,5 nad 20 let 13 kg (zvýšení o 2,5 kg.
U jedlých tuků je zvýšení o 100 g. U dětí od 6 let a mladistvých do 20 let činí příděl 845 g ,u dospělých nad 20 let 800 g.
Od 1. listopadu 1948 je dávka cukru zvýšena pro všechny spotřebitele, na které se zvýšení vztahuje, na 1,5 kg,což znamená zvýšení o 300 g.
Ve školním roce 1948 /49 má zdejší škola jednu třídu, ve které vyučuje řídící učitel Alois Morava. počet dětí je 19, 8 hochů, 11 dívek.Měšťanskou školu v Pacově navštěvuje 15 žáků.
Sociální důchod podle zákona o národním pojištění mohou od 1. října 1948 obdržeti všichni českoslovenští občané, jsou- li potřební a dosáhli 65 let věku, nebo jsou invalidní a nepožívají jiného důchodu nebo pense a nemají jiných prostředků ke své obživě.
Také potřebné vdovy po československých státních občanech, i když samy nepracovaly, mohou obdržeti tento důchod, jestliže splňují uvedené podmínky, nebo pečují o dvě děti. Rovněž oboustranně osiřelým dětem bude přiznán sociální důchod, jsou-li potřebné.
Výměnkáři na malých usedlostech zemědělských do 5 ha v oblasti obilnářské, do 10 ha v oblasti bramborářské a do 15 ha v oblasti pastvinářské se považují za potřebné, jestliže při hodnotě výměnku nejvýše do 8400 Kč s se zřeknou dvou třetin výměnku. Je-li hodnota výměnku vyšší než 8400 Kčs , musí se zříci výměnku v hodnotě alespoň 5600Kčs.
Sociální důchod činí 8400Kčs ročně. Splňují –li podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba manželé, obdrží 12 600 Kčs. Sociální důchod pro oboustranné sirotky činí 6 000 Kčs.
V této době ve zdejší obci vyhovuje podmínkám pro sociální důchod osm výměnkářů.
Starobní důchod pobírají 3 občané a jeden pobírá invalidní důchod.
Vláda se usnesla na všeobecném národním pojištění i pro zemědělce od 1. října 1948. Příspěvky byly propočteny podle celkové výměry půdy. V naší bramborové oblasti činí roční příspěvky:
Stupeň Oblast bramborářská Vyměřovací
nad ha do základ Kčs
1 0 - 2 6 000
2 2 - 3 7 500
3 3 - 4 10 500
4 4 - 6 13 500
5 6 - 8 16 500
6 8 - 10 19 500
7 10 - 12 22 500
8 12 - 15 25 500
9 15 - 16 28 500
10 16 - 17 33 000
11 17 - 18 39 000
12 18 - 19 45 000
13 19 - 23 51 000
14 23 - 27 57 000
15 27 - 32 63 000
Počítá se celková výměra včetně lesů, pokud nepřesahují 15 % celkové výměry. Sociální důchody ani pojištění pro nemoc se prozatím nevyplácejí jen výměnkářům.
Národní shromáždění přijalo dne 27.října 1948 manifestačním rozhodnutím zákon o pětiletém plánu na léta 1949- 1953, který byl vyhlášen k 30. výročí samostatnosti Československé republiky.
V plenární schůzi místního národního výboru konané 21. listopadu 1948 byl president Klement Gottwald jmenován čestným občanem obce Těchobuz.
Výkupní ceny obilí jsou stanoveny podle hektolitrové váhy a vyplácí se za:
Pšenice 390 Kčs až 412 Kčs
Žito 355 Kčs až 360 Kčs
Ječmen krmný 270 Kčs
Ječmen průmyslový 283 Kčs
Oves 276 Kčs až 283 Kčs
Na žito se vyplácí mimořádný příplatek 20 Kčs na 1 q.
Podle stavu 1. prosince 1948 je v obci 12 včelařů, kteří mají celkem 81 včelstev. Na jedno včelstvo mají příděl 7,50 kg cukru za 15 Kčs jeden kilogram.
Předpis dodávek ze sklizně 1948 činí pro místní obec:
obilí chlebové 900 q
obilí krmné 318 q
vejce 52 200 kusů
maso vepřové 11 786 kg
maso hovězí 26 151 kg
brambory 4 040 q
Chalupa č.p. 48 nebyla od roku 1945 obydlena a značně chátrala. Její majitelka Anna Vesecká, která vlastní též chalupu č.p.64, ve které bydlí, rozhodla se proto k jejímu zboření. Stalo se tak v tomto roce. Poslední její obyvatelé byli František a Eliška Procházkovi, kteří se přestěhovali do upravené místnosti ve dvoře, v přidělené části.
V tomto roce postavil si chatu za stavením Augustina Veseckého č.p.21, Ing. Jan Vesecký z Prahy. Povolení k této stavbě udělil mu místní národní výbor dne 27. listopadu 1947.
Karel Krejčí, majitel zámečku v Tallenberku č.p.36 při úpravě dvorku přišel na klenutí kamenem. Odstranil je a tím odkryl otvor do studny, která je 15 metrů hluboká. Jmenovaný sestoupil po žebřících na dno a shledal, že tato studna je bez vody. Studna má roubení okrouhlé, zdivo na sucho.
V obci není pamětníka, který by se pamatoval, že by z této studny byla čerpána voda.
Josef Kouba č.p.14 odhlásil živnost řeznickou.
Truhlář Jan Macko č.p.43 odhlásil živnost truhlářskou a nastoupil do práce v závodě v Pacově.
Dne 21. prosince 1948 byl Národním shromážděním přijat zákon o krajském zřízení, který vstoupí v platnost dne 1. ledna 1949.
Odměny obecních funkcionářů a zaměstnanců v roce 1948 činí:
Odměna předsedy míst. nár. výboru 2 900 ,-
Předseda za práce písařské 1 200,-
Za čištění a úklid 800,-
Za otop 800,-
Za světlo 200,-
Zásobovací a vyživovací agenda, kterou vede František Moravec 1 200,-
Odměna za práce pokladní ( pokladníkem Bohumil Šustr č.p.37) 800,-
Plat zvoníka 500,-
Odměna varhaníkovi, který hraje při mši ve zdejším kostele, která je zde sloužena každou čtvrtou neděli v měsíci – 350,- Kčs. Varhaníkem je Berka ze Zhoře.
Odměna za pochůzky 300,-
Drnomistrovi 1 886,-
Drnomistrem je Ladislav Zelenka z Velké Chyšky.
Služné hajného Bohuslava Papeže činí měsíčně 900,- Kčs.
Školní rozpočet r. 1948 činil 21 225,- Kčs
Na obecní knihovnu 600,- Kčs
Školnímu újezdu v Pacově 3 000,- Kčs
Lidové škole zemědělské v Pacově 700,- Kčs
Patronátní a náboženské výlohy 700,- Kč
Úhrn řádné potřeby 97 065 ,-Kčs
Úhrn řádné úhrady 34 330,- Kčs
Schodek řádného rozpočtu 62 735,- Kčs
Potřeba 100 000 Kčs
Úhrada (zápůjčkou) 100 000 Kčs
Mimořádný rozpočet je na přípravné práce vodovodu obce.
Příjem 82 872,20 Kčs
Vydání 72 264,80 Kčs
Hotovost 10 607,40 Kč
Ke Stříteži byla upravena cesta (úvozem), která si vyžádala nákladu 880 Kčs.
Národní shromáždění odhlasovalo 22. dubna 1948 nový školský zákon, kterým se jednotně upravuje školství ve státě takto: 1.- 5. postupný ročník národní škola, 6.- 9. postupný ročník jednotná střední škola povinná pro všechnu mládež. Tímto zákonem je zajištěno jednotné vzdělání naší mládeže od šesti do patnácti let. Nová organisace našeho školství vstoupila v platnost od 1. září 1948.
Dne 15. února 1948 uspořádala místní rada osvětová „Hovory s mládeží, na kterých promluvil odborný učitel Josef Valenta“ o volbě povolání a odpověděl na dotazy při hovorech. Okresní knihovnický inspektor František Fried promluvil o důležitosti četby.
Dne 1. února 1948 pořádán první ples v hostinci „ U Najfusů“ Svazu brannosti.
Dne 22. května 1948 okresní rada osvětová s místní radou osvětovou a Čes. svazem mládeže uspořádala hovory s občanstvem a mládeží. O současných událostech promluvil tajemník svazu čes. mládeže Karel Adam. Účast 82 osob.
Dne 27. října 1948 uspořádal místní akční výbor národní fronty, místní rada osvětová slavnost k 30. výročí Československé republiky. Program vyplnili žáci zdejší školy recitacemi a písněmi za vedení říd. učitele. Účast 76 dospělých, 42 mládeže.
Oslava 31. výročí Velké Říjnové revoluce byla uspořádána na veřejném shromáždění dne 6. listopadu.Kulturní vložku předvedla školní mládež .Pořadatelem slavnosti byl Svaz československého přátelství a Místní rada osvětová.
Do obce zajíždí nepravidelně putovní kino ministerstva zemědělství. K představení byly zvány obce Jetřichovec, Zhoř, Zadní Střítež, Pojbuky, Velká a Malá Černá, Velký Ježov.Z každé obce někteří návštěvníci přišli. Dále byly zvány školy Zhoř, Jetřichovec, Pojbuky a Mezilesí, pro které bylo odpoledne hráno dětské představení.
Dne 18. prosince 1848 zemřel v Praze filosof a lidumil Bernard Bolzano, kněz s universitní profesor. V létech 1805- 1820 působil na universitě pražské. Rodem po otci Ital, po matce Němec, dovedl si zachovati krásnou památku i u Čechů, ač česky nepsal. Od roku 1823 pobýval vždy v létě u svého přítele Hoffmanna na zdejším zámku, kde horlivě spisoval a k vybídnutí své hostitelky napsal svůj životopis. Tohoto ušlechtilého muže, při stém výročí jeho úmrtí, bylo vzpomenuto ve školním vyučování.
Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem školství na základě provolání Syndikátu českých spisovatelů vyzvalo všechny osvětové rady, aby byly zahájeny přípravné práce k založení kulturního družstva, na počest jubilejního roku, stého výročí, kdy pracující lid byl
osvobozen od nejtěžšího břemene, od roboty.
Družstvo má podporovat kulturní a společenský život, zejména pořádání divadelních , loutkových a filmových představení, vzdělávacích kurzů, poučných přednášek, ušlechtilých zábav atd.
Ve zdejší obci byl ustaven přípravný výbor dne 22. dubna 1948, jehož členové jsou:
1.) Ludmila Bártová, úřednice hospodářské záložny, Těchobuz č.p.13.
2.) Josef Buřič, obchodní příručí, Těchobuz č.p.62.
3.) Alois Morava ,řídící učitel.
4.) Bohumil Šustr, rolník č.p.37.
5.) Miloslav Vesecký, rolník č.p.21.
Předsedou výboru byl zvolen Alois Morava, jednatelem Ludmila Bártová.
pro nejbližší dobu stanovil si následující program:
1.) Zakoupení zvukového promítacího přístroje a zřízení filmového střediska.
2.) Rozšíření místní lidové knihovny.
3.) Oprava jeviště.
Kulturní družstva se na vesnicích neujala a o kulturní činnost se nadále stará místní rada osvětová.
Předsedou okresní rady osvětové v Pelhřimově byl jmenován odborný učitel Josef Valenta.
V nově osvobozené, očištěné a silné Národní frontě nastupuje celý náš národ cestu zvýšeného a nerušeného úsilí. Knize a veřejným obecným knihovnám připadá významný úkol při vzdělávání a výchově dospělých i mládeže. V tomto roce byla ve všech obcích konána sbírka na veřejnou obecní knihovnu pod heslem „ První snop a první košík brambor na kulturu a výstavbu obce“. Ve zdejší obci tato sbírka vynesla 1 195 Kčs. Průměr na jednoho obyvatele obce činí 4,89 Kčs. Podle průměru byla naše obec na 54. místě v okrese. Uvedený obnos byl přidělen veřej. obecní knihovně.
V knihovně v tomto roce přibylo 54 knih. Z toho počtu daroval Jednotný svaz českých zemědělců 17 knih.
Dnem 31.srpna 1948 ukončil svoji činnost na zdejším okrese knihovnický inspektor František Fried a nastoupil v téže funkci v Milevsku. Na jeho místo byl jmenován František Vopálenský odborný učitel v Pelhřimově.
O zdejším mlýnu č.p.34 bylo definitivně rozhodnuto, že se v něm nebude již nikdy mlíti. Z toho důvodu zažádal si o tento mlýn dne 28.7. 1948 Petr Strnad, majitel chalupy č.p.24. Mlýn mu byl přidělen.
V tomto roce se ve zdejší obci narodily:
Vladimír Pudil, č.p.42, 1.2. 1948
Karel Novák č.p.31, 1.5.1948
Dne 25.5.1948 zemřel Jan Novotný řídící učitel ve výslužbě ve věku 81 roků, 7 měsíců, 16 dní. Posledně působil na škole ve Zhoři. Ve zdejší obci byl na odpočinku v č.p.33, které zdědila po rodičích jeho paní. Na zdejší škole vyučoval v roce 1896- 1898.
Dne 17.6.1948 zemřel Josef Albrecht č.p.68, ve stáří 81 roků, 4 měsíce, 10 dní.
Dne 31.8.1948 zemřel sebevraždou oběšením Jan Chramosta, č.p.41 ve stáří 70 roků, 3 měsíce.
Dne 2.12.1948 zemřel Jaroslav Buřič č.p.62, ve stáří 57roků, 7 měsíců, 11 dní.
Dne 18.12.1948 zemřel Václav Kvasnička č.p.59, ve stáří 70 roků, 10 měsíců, 27 dní.
„Země zamyšlená“, nazval básník Ladislav Stehlík lyrický cestopis po jižních Čechách. Čtenáře z našeho kraje tu zejména zaujmou poslední dvě kapitoly „ Krajinou básníkovou“ a „K srdci jižních Čech“.,v nichž je sneseno množství zajímavého kulturně historického materiálu o Pacovsku, Mladovožicku, Bechyňsku, Táborsku a Soběslavsku.
V této knize je stať o Těchobuzi. Kniha je ve veřejné obecní knihovně.
Okresní rada osvětová v Táboře vydala v r. 1948 publikaci „Táborsko srdce jižních Čech“. Na straně 77 je tato stať o Těchobuzi:
„Na silnici z Pacova do Mladé Vožice leží starobylá Těchobuz. Kostel sv. Marka byl již ve 14. století farní. Z bývalé tvrze jsou nepatrné zbytky, někdejší lihovar.Zámeček z r. 1786 je v parku, v něm nic zajímavého. Za to v kostelíku s oddělenou věží je mnoho pozoruhodného od kostelního zvonku až po oltář, kostelní roucha a nádoby. Kalich, ciborium a monstrance jsou z doby baroka a rokoka, zdobené polodrahokamy, dary to rodiny Oty z Losů a Hoffmannů. U Hoffmanů se zdržoval kněz, učenec a filosof odstraněný z fakulty- Bolzano.
Ve zdi v kostele 10 náhrobních kamenů dobře čitelných. Pozoruhodná je kamenná křtitelnice a pieta. Na hřbitově za vsí je oválná baroková hrobka.“
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.