Rok 2001

Počasí.

Na Nový rok krásné zimní počasí. 3. ledna oteplení, ráno námraza z deště ( ochromená doprava), v dalších dnech teplo, obleva.

11. ledna napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 15 až – 20°C. Od 16. ledna zmírnění mrazů, obleva.

Únor – 1. až 3. napadlo asi 15 cm sněhu. 4. února obleva, teplo, slunečno. 22. února - ochlazení, asi 10 cm sněhu, vánice, mráz ( uzavřená dálnice).

1. března – oteplení, bez mrazů. 20. března – ochlazení, asi 10 cm sněhu, dále pak obleva, vydatný déšť. V posledním týdnu a 1. dubnový týden teplo – začaly polní práce. Od 2. týdne ochlazení, déšť – 14. dubna ( Velikonoce) sníh, noční mrazy. Polní práce až ve 4. týdnu.

Květen – 1. týden až do 10.5. teplo, horko25°, potom ochlazení, vydatné deště. 3. a 4. týden teplo, hezké počasí – usušena část sena. Od 30.5. ochlazení, deštivo.

Červen – chladno, deštivo, opravdu hezkých dnů asi 6.

Červenec – začátek beze změny, za měsíc asi 8 hezkých dnů. Od 26. 7. do 3. srpna horko 25 a 30°. Potom opět deštivo, chladno.

Srpen – od 13.8. horké letní dny, od 25.8. – 3 deštivé dny, potom opět teplo 25°. 31. srpna déšť, chladno.

Září – celý měsíc deštivý – okolní družstva nestihla posekat obilí, sběr brambor byl velmi obtížný.

Říjen – od 1.10. oteplení, krásné slunné dny, teplo až 25°. 2. polovina chladnější, mlhy. Byla dokončena sklizeň slámy ( u okolních posečení obilovin) a brambor.

Listopad – začátek ještě teplý, bez mrazů, celý měsíc deštivý, mlhy.

Prosinec – začátek beze změny, deštivo, občas noční mrazík. Od 10.12. sněžení, napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 10 až 15°. Od 20.12. – sněžení, vánice, napadlo asi 50 cm sněhu.

Obecní úřad v Těchobuzi.

Příjmy a výdaje v r. 2 001.

Příjmy:

Daň z příjmů fyz. osob – závislá činnost               121 808,- Kč

Daň z příjmů fyz osob sam. výděl. činnost              20 231,-

Daň z příjmů práv. osob                                         119 737,-

Daň z příjmů obce                                                    79 670,-

Daň z přidané hodnoty                                           207 502,-

Správní poplatky                                                        1 400,-

Poplatky za poškozování životního prostředí

od Ústavu soc. péče a družstvo Jetřichovec – prasečák   3 700,- Kč

Poplatek ze psů                                                                1 850,- Kč

Daň z nemovitosti                                                        173 034,-

Dotace na sčítání obyvatel                                               1 400,-

Na sociální příspěvky od OÚ                                           3 000,-

Na výkon stát. správy od OÚ                                           1 600,-

Za prodej dřeva                                                            336 834,-

Za prodej křovinořezu                                                     8 000,-

Od lomu Těchobuz                                                         3 200,-

Hřbitovní poplatky                                                             560,-

Za odvoz odpadů                                                           12 540,-

Pronájem školní zahrady                                                    500,-

Pronájem místnosti OÚ ( škola)                                       1 800,-

Oba pronájmy od Antonína Krajňanského.

Úroky z běžného účtu                                                      9 370,-

Celkem                                                                     1 107 881,-

 

Výdaje za rok 2 001.

Lesní práce, těžba, výsadba, motor. pila, křovinořez        419 389,-

Rybář. svazu na opravu rybníka Smíchov                           30 000,-

Na dopravní obslužnost                                                       12 396,-

Za rozbory vody                                                                    1 600,-

Na žáky školy – MěÚ Pacov                                                 1 062,-

Gymnázium Pacov                                                                5 000,-

Knihovna + plat knihovníka                                                28 164,-

Odměna kronikáři                                                                   1 200,-

Příspěvek                                                                                5 000,-

Veřejné osvětlení                                                                  29 737,-

Z toho opravy                                                                       14 989,-

Opravy a údržba na hřbitově                                                  9 753,-

Za odvoz odpadků                                                                 28 821,-

Údržba veřejné zeleně                                                           16 879,-

Sociální dávky – důchodci                                                      3 000,-

Mikuláš. balíčky v ÚSP                                                          2 100,-

Dárkové balíčky pro důchodce                                               5 176,-

Na požární ochranu                                                                 1 349,-

Mzdy obecního zastupitelstva                                             172 406,-

Místní správa – provoz obce                                               296 193,-

Na sčítání obyvatel                                                                  1 400,-

Za vedení účtu                                                                         3 786,-

Pojištění budovy OÚ                                                               3 842,-

Daň obce                                                                               79 670,-

Celkem                                                                           1 157 923,-

Kulturní život v obci.

Na nový rok odpoledne byla uspořádána již tradiční plavba lodí od rybníka Loudal k mostu u č. 46.

24. února v Hostinci uspořádán Myslivecký ples. Hrála Vysočinka z Jiřic u Humpolce. Počet návštěvníků byl malý – pouze 60. Byla to vlastně masopustní sobota – v okolí byly všude zábavy.

17. března konala se tradiční rybářská schůze. Večer pak byla taneční zábava – hrála hudba ze

Salač. Lhoty. Přišlo asi 80 účastníků.

28. dubna uspořádal hostinský pouťovou zábavu. Hrála hudba Dlouhá chvíle z Pacova. Účast velmi malá asi 30 lidí.

11. srpna pořádal Antonín Krajňanský č.p.50 u příležitosti oslavy svého životního výročí a též své tchyně v Hostinci č. 18. Pro dobrou náladu asi 60ti pozvaných hostí hrála cimbálová kapela z Bojanovic u Hodonína.

V závěru prázdnin proběhl pěší turistický pochod Bolzanova cesta ( asi 20 km) a byl zakončen občerstvením v Hostinci v Těchobuzi.

20. října – uspořádána chovateli koní Hubertská jízda, které se zůčastnilo 12 jezdců. Na závěr bylo občerstvení – sele na rožni a večer při Country hudbě v hospodě bylo asi 25 lidí.

31. prosince – Silvestrovská oslava v rybářské klubovně.

Výrobně obchodní družstvo – Jetřichovec.

Zemědělství.

Tento zemědělský podnik, který obhospodařuje 2 047 ha půdy, z toho 1 630 ha orné i přes veškeré obtíže, které zemědělci mají při odbytu svých výrobků, dosahuje zisku v celkovém hospodaření – za rok 2 001 byl tento v porovnání s předešlým 662 tis Kč, a ztráta při prodeji brambor, které jsou velkým obchodním artiklem, činila 724 tis Kč.

V Salačově Lhotě je po celý rok v provozu třídírna a balírna brambor. Družstvo přestalo užívat pronajatý pozemek na jižní Moravě ( Mistřín u Břeclavi), protože takové pěstování raných brambor bylo nerentabilní. V tomto roce družstvo odkoupilo objekt v obci Slapsko u Mladé Vožice, kde je zřízena loupárna brambor, které jsou dodávány do stravovacích zařízení.

Bohužel na bramborách vydělávají 100 i 200 % obchodní a překupní spolky, jejichž náklady v porovnání se zemědělci jsou minimální.

V tomto roce poprvé v historii zdejšího zemědělství vypěstovali kukuřici na zrno. Její sklizeň vzhledem k deštivému a chladnému podzimu se uskutečnila až v prosinci. Ze 34 ha byl výnos 7,5 tuny po hektaru.

Výnosy ostatních plodin:

pšenice                             5 tun                       oves                             4,76 tuny

ječmen                             4,76 tuny                tritikale                        4,59 tuny

řepka                               2,53 tuny                 mák                             0,91 t

kmín                                0,52 t                      makovina                     0,34 t

brambory                       29,83 t                      len semeno                  0,33 t

kukuřice na siláž            33,87 t                     len stonek                     2,62 t

Tržba za tunu v Kč.

pšenice                          3 706 Kč                bramborová sadba           5 341 Kč

ječmen                          4 942 Kč                řepka                               7 616 Kč

brambory                      3 283 Kč                mák                                29 550 Kč

Užitkovost zvířat – přírůstky na den.

chov. prasata                0,822 kg                   žír prasata             0,740 kg

býci                              0,825 kg                   jalovice                 0,610 kg

Dojivost – 14,04 litru na kus a den.

Tržba – maso hovězí ( býci) – 33 Kč za 1 kg.

                       vepřové – 43,80 Kč za 1 kg.

Knihovna.

Místní Lidová knihovna.

Toto, dá se říkat, kromě hostince jediné kulturní zařízení v obci slouží zejména k půjčování knih.Na jejich nákup poskytla obec 27 333 Kč za rok 2 000, v tomto roce to bylo 23 884 Kč.

Počet výpůjček se pohybuje okolo čísla 800 za rok. Velký počet čtenářů je z řad chalupářů. Evidováno je asi 20 čtenářů.

Knihovna je vybavena počítačem, který jednak slouží k evidenci knih a čtenářů, ale též šškolákům k zábavným hrám.

Statistika.

Statistika obce za rok 2 001.

31. ledna – zemřel Stanislav Mrázek č.4 ve věku 77 roků. Před odchodem do důchodu byl dlouholetým funkcionářem Okresního národního výboru v Pelhřimově, kde byl vedoucím finančního odboru a potom výboru lidové kontroly.

25. srpna – zemřela Anežka Macková č.p.55, ve věku 82 roky.

Rok 1 866 a cholera v Těchobuzi.

3. července 1 866 došlo k rozhodující bitvě v Prusko – Rakouské válce u obce Sadová u Hradce Králové. 6. července vjelo pruské vojsko do Prahy a hlavní pruské síly postupovaly k jihovýchodu – přes Čechy a Moravu – směrem k Vídni. Ihned za ustupujícími rakouskými vojsky postupovala pruská jízda. Do Pelhřimova a Jihlavy přijeli Prušáci již v pondělí 9. července.Jejich příchodu předcházely hrůzostrašné pověsti tradované pravděpodobně už od doby Marie Terezie a Fridricha II . Velikého. Prý budou hochy odvádět k vojsku a k posluze do nemocnic, budou odvádět i mladé dívky do zajetí. Děti měli napichovat na píky. Za horečného chvatu se schovávaly cennější věci, peníze a potraviny. Dívky utíkaly ze strachu do lesů. Odváděli pacholci do lesů i koně, kde s nimi byli, dokud Prusové neodejdou.

Chování pruských vojáků však bylo ukázněné. V mnoha obcích jsou známy případy, kdy vojáci u hospodářů, u kterých byli ubytováni, pomáhali sklízet úrodu v době žní.

Po uzavření příměří v Mikulově ( 26. července) a po podepsání míru v Praze ( 23. srpna 1 866) přicházelo již od 4. srpna postupně na Pelhřimovsko velké množství pruských vojáků, různých zbraní. Pelhřimovem prošly poslední pruské oddíly 7. září 1 866. Z Prahy odešly 18. září a do konce září opustila pruská vojska habsburskou monarchii.

Pruské vojsko zavleklo však na Pelhřimovsko obávanou nemoc – choleru. První zmínky o jejím výskytu se objevují už 9. července, kdy je doložena mezi pruskými vojáky v Litomyšli. V Pelhřimově zemřel 1. pruský voják 24. srpna 1 866. Celkem si tato nemoc vyžádala v Pelhřimově 192 oběti.

Prusové byli očekáváni také v Těchobuzi – vesnici, nacházející se západně od Pacova. I tady lidé cennější věci schovávali, urostlí hoši byli připraveni, aby uprchli včas.

Jednou přišla do Lukavce zpráva, že už „ Prajzi“ táhnou. Ve vsi nastal poplach. Vojsko však nepřišlo. Ještě několikrát byli lidé vzrušeni poplašnými zprávami. Až teprve o velké pouti ve Zhoři ( 15. srpna 1 866) náhle přijeli. Byli to huláni. Lidé vybíhali ze stavení, aby si je prohlédli. V zámku jich potom bylo ubytováno šest, každý sedlák musel ubytovat dva vojáky, ostatní obyvatelé jednoho. Vojáci byli veselí, každý den jim hrála v hostinci muzika k tanci. Rádi jedli chléb s máslem, ten jim i chudí chalupníci museli opatřit.

Josef Vesecký, krejčí a kostelník v Těchobuzi, po mnoha letech vzpomínal, že tehdy, jako malý chlapec navštívil vojenské skladiště, kde měli Prusové kávu. Když se mu zdálo, že pruský strážný usnul, naplnil si kapsy kávou. Přitom byl strážným přistižen a následně hnán až domů. Když utíkal, všechnu kávu poztrácel.

Huláni zde zůstali jen týden, do podepsání pražského míru. Potom odjížděli směrem k Mladé Vožici, kde se soustředila pruská jízda z celého okolí.

Po jejich odjezdu přijelo do Těchobuze vozatajstvo a dělostřelectvo.Mezi nimi řádila cholera. Vojsko zanechalo v Těchobuzi dva vojíny, kteří zde na tuto nemoc zemřeli. –byli pochováni za Těchobuzí, v lese nedaleko silnice směrem na Mladou Vožici, poblíž zámečku Talmberk.

Byli narychlo a nedbale pohřbeni, údajně jim byly vidět boty. Později byli znovu pochováni s větší pietou. Od té doby byl jejich hrob udržován a osázen květinami, peníze zasílaly rodiny těchto vojáků z Pruska panu Kletečkovi, majiteli statku v nedalekých Obráticích.

Ve dvacátých letech 20. století už hrob udržován nebyl. Teprve později se obyvatelé Těchobuze začali o hrob starat.

Hrob je s pietou udržován dodnes. Nachází se v lese, několik metrů od silnice na Mladou Vožici. Je to oválná vyvýšenina, porostlá mechem, na ní se nachází několik umělých květin a malý kovový křížek s letopočtem 1 866. Dřívější dřevěný křížek ( s tímž letopočtem) uhnil, je o hrob pouze opřen. Dodnes se tomuto místu říká „ U Prajzů“.

Zatímco oba dva zemřelí pruští vojíni svůj hrob mají zachovaný a udržovaný, hroby obyvatel Těchobuze, kteří na choleru zemřeli, již dávno upadly v zapomnění.

Snad první obětí cholery byl Vojtěch Martínek, osmačtyřicetiletý domkář ( č.p.52). Zemřel 17. srpna a byl pochován na dnešním hřbitově o 2 dny později – 19. srpna. V matrice však jako příčina smrti je uveden průjem. Dochované zprávy hovoří o tom, že choleru do Těchobuze zanesli vojáci z vozatajstva a dělostřelectva, o případu cholery mezi hulány se torzovitě dochované zprávy nezmiňují, není ale vyloučeno, že se mezi hulány tato nemoc nevyskytla. Do seznamu na str. 238 jsou zaneseny i případy úmrtí na průjem.

Shrneme – li počty úmrtí na choleru ( či průjem), zjišťujeme 51 případů. První případ se objevil již 17. srpna a poslední 12. října. Nejvíce úmrtí bylo v domě č. 45 – sedm případů, v č. 19 – 5 osob, v č. 14 – 4 osoby.

Dle kronikáře a řídícího učitele v Těchobuzi zemřelo na choleru asi 63 lidí. Dle uvedených údajů v matriční knize zemřelo na choleru 51 lidí a dalších a dalších 11 z jiných příčin.

L. Kadlec – dodatek:

Poněvadž jsem obdržel od autora ing. Jiřího Hrnčíře z Pelhřimova článek uveřejněný ve Vlastivědném sborníku Pelhřimovska č. 13/2002, pokládal jsem za potřebné zapsat ho do této kroniky, protože takto podrobně tato událost v předešlých kronikách uvedena nebyla.

Ludvík Kadlec, kronikář.

Počasí.

Na Nový rok krásné zimní počasí. 3. ledna oteplení, ráno námraza z deště ( ochromená doprava), v dalších dnech teplo, obleva.

11. ledna napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 15 až – 20°C. Od 16. ledna zmírnění mrazů, obleva.

Únor – 1. až 3. napadlo asi 15 cm sněhu. 4. února obleva, teplo, slunečno. 22. února - ochlazení, asi 10 cm sněhu, vánice, mráz ( uzavřená dálnice).

1. března – oteplení, bez mrazů. 20. března – ochlazení, asi 10 cm sněhu, dále pak obleva, vydatný déšť. V posledním týdnu a 1. dubnový týden teplo – začaly polní práce. Od 2. týdne ochlazení, déšť – 14. dubna ( Velikonoce) sníh, noční mrazy. Polní práce až ve 4. týdnu.

Květen – 1. týden až do 10.5. teplo, horko25°, potom ochlazení, vydatné deště. 3. a 4. týden teplo, hezké počasí – usušena část sena. Od 30.5. ochlazení, deštivo.

Červen – chladno, deštivo, opravdu hezkých dnů asi 6.

Červenec – začátek beze změny, za měsíc asi 8 hezkých dnů. Od 26. 7. do 3. srpna horko 25 a 30°. Potom opět deštivo, chladno.

Srpen – od 13.8. horké letní dny, od 25.8. – 3 deštivé dny, potom opět teplo 25°. 31. srpna déšť, chladno.

Září – celý měsíc deštivý – okolní družstva nestihla posekat obilí, sběr brambor byl velmi obtížný.

Říjen – od 1.10. oteplení, krásné slunné dny, teplo až 25°. 2. polovina chladnější, mlhy. Byla dokončena sklizeň slámy ( u okolních posečení obilovin) a brambor.

Listopad – začátek ještě teplý, bez mrazů, celý měsíc deštivý, mlhy.

Prosinec – začátek beze změny, deštivo, občas noční mrazík. Od 10.12. sněžení, napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 10 až 15°. Od 20.12. – sněžení, vánice, napadlo asi 50 cm sněhu.

Obecní úřad v Těchobuzi.

Příjmy a výdaje v r. 2 001.

Příjmy:

Daň z příjmů fyz. osob – závislá činnost               121 808,- Kč

Daň z příjmů fyz osob sam. výděl. činnost              20 231,-

Daň z příjmů práv. osob                                         119 737,-

Daň z příjmů obce                                                    79 670,-

Daň z přidané hodnoty                                           207 502,-

Správní poplatky                                                        1 400,-

Poplatky za poškozování životního prostředí

od Ústavu soc. péče a družstvo Jetřichovec – prasečák   3 700,- Kč

Poplatek ze psů                                                                1 850,- Kč

Daň z nemovitosti                                                        173 034,-

Dotace na sčítání obyvatel                                               1 400,-

Na sociální příspěvky od OÚ                                           3 000,-

Na výkon stát. správy od OÚ                                           1 600,-

Za prodej dřeva                                                            336 834,-

Za prodej křovinořezu                                                     8 000,-

Od lomu Těchobuz                                                         3 200,-

Hřbitovní poplatky                                                             560,-

Za odvoz odpadů                                                           12 540,-

Pronájem školní zahrady                                                    500,-

Pronájem místnosti OÚ ( škola)                                       1 800,-

Oba pronájmy od Antonína Krajňanského.

Úroky z běžného účtu                                                      9 370,-

Celkem                                                                     1 107 881,-

 

Výdaje za rok 2 001.

Lesní práce, těžba, výsadba, motor. pila, křovinořez        419 389,-

Rybář. svazu na opravu rybníka Smíchov                           30 000,-

Na dopravní obslužnost                                                       12 396,-

Za rozbory vody                                                                    1 600,-

Na žáky školy – MěÚ Pacov                                                 1 062,-

Gymnázium Pacov                                                                5 000,-

Knihovna + plat knihovníka                                                28 164,-

Odměna kronikáři                                                                   1 200,-

Příspěvek                                                                                5 000,-

Veřejné osvětlení                                                                  29 737,-

Z toho opravy                                                                       14 989,-

Opravy a údržba na hřbitově                                                  9 753,-

Za odvoz odpadků                                                                 28 821,-

Údržba veřejné zeleně                                                           16 879,-

Sociální dávky – důchodci                                                      3 000,-

Mikuláš. balíčky v ÚSP                                                          2 100,-

Dárkové balíčky pro důchodce                                               5 176,-

Na požární ochranu                                                                 1 349,-

Mzdy obecního zastupitelstva                                             172 406,-

Místní správa – provoz obce                                               296 193,-

Na sčítání obyvatel                                                                  1 400,-

Za vedení účtu                                                                         3 786,-

Pojištění budovy OÚ                                                               3 842,-

Daň obce                                                                               79 670,-

Celkem                                                                           1 157 923,-

Kulturní život v obci.

Na nový rok odpoledne byla uspořádána již tradiční plavba lodí od rybníka Loudal k mostu u č. 46.

24. února v Hostinci uspořádán Myslivecký ples. Hrála Vysočinka z Jiřic u Humpolce. Počet návštěvníků byl malý – pouze 60. Byla to vlastně masopustní sobota – v okolí byly všude zábavy.

17. března konala se tradiční rybářská schůze. Večer pak byla taneční zábava – hrála hudba ze

Salač. Lhoty. Přišlo asi 80 účastníků.

28. dubna uspořádal hostinský pouťovou zábavu. Hrála hudba Dlouhá chvíle z Pacova. Účast velmi malá asi 30 lidí.

11. srpna pořádal Antonín Krajňanský č.p.50 u příležitosti oslavy svého životního výročí a též své tchyně v Hostinci č. 18. Pro dobrou náladu asi 60ti pozvaných hostí hrála cimbálová kapela z Bojanovic u Hodonína.

V závěru prázdnin proběhl pěší turistický pochod Bolzanova cesta ( asi 20 km) a byl zakončen občerstvením v Hostinci v Těchobuzi.

20. října – uspořádána chovateli koní Hubertská jízda, které se zůčastnilo 12 jezdců. Na závěr bylo občerstvení – sele na rožni a večer při Country hudbě v hospodě bylo asi 25 lidí.

31. prosince – Silvestrovská oslava v rybářské klubovně.

Výrobně obchodní družstvo – Jetřichovec.

Zemědělství.

Tento zemědělský podnik, který obhospodařuje 2 047 ha půdy, z toho 1 630 ha orné i přes veškeré obtíže, které zemědělci mají při odbytu svých výrobků, dosahuje zisku v celkovém hospodaření – za rok 2 001 byl tento v porovnání s předešlým 662 tis Kč, a ztráta při prodeji brambor, které jsou velkým obchodním artiklem, činila 724 tis Kč.

V Salačově Lhotě je po celý rok v provozu třídírna a balírna brambor. Družstvo přestalo užívat pronajatý pozemek na jižní Moravě ( Mistřín u Břeclavi), protože takové pěstování raných brambor bylo nerentabilní. V tomto roce družstvo odkoupilo objekt v obci Slapsko u Mladé Vožice, kde je zřízena loupárna brambor, které jsou dodávány do stravovacích zařízení.

Bohužel na bramborách vydělávají 100 i 200 % obchodní a překupní spolky, jejichž náklady v porovnání se zemědělci jsou minimální.

V tomto roce poprvé v historii zdejšího zemědělství vypěstovali kukuřici na zrno. Její sklizeň vzhledem k deštivému a chladnému podzimu se uskutečnila až v prosinci. Ze 34 ha byl výnos 7,5 tuny po hektaru.

Výnosy ostatních plodin:

pšenice                             5 tun                       oves                             4,76 tuny

ječmen                             4,76 tuny                tritikale                        4,59 tuny

řepka                               2,53 tuny                 mák                             0,91 t

kmín                                0,52 t                      makovina                     0,34 t

brambory                       29,83 t                      len semeno                  0,33 t

kukuřice na siláž            33,87 t                     len stonek                     2,62 t

Tržba za tunu v Kč.

pšenice                          3 706 Kč                bramborová sadba           5 341 Kč

ječmen                          4 942 Kč                řepka                               7 616 Kč

brambory                      3 283 Kč                mák                                29 550 Kč

Užitkovost zvířat – přírůstky na den.

chov. prasata                0,822 kg                   žír prasata             0,740 kg

býci                              0,825 kg                   jalovice                 0,610 kg

Dojivost – 14,04 litru na kus a den.

Tržba – maso hovězí ( býci) – 33 Kč za 1 kg.

                       vepřové – 43,80 Kč za 1 kg.

Knihovna.

Místní Lidová knihovna.

Toto, dá se říkat, kromě hostince jediné kulturní zařízení v obci slouží zejména k půjčování knih.Na jejich nákup poskytla obec 27 333 Kč za rok 2 000, v tomto roce to bylo 23 884 Kč.

Počet výpůjček se pohybuje okolo čísla 800 za rok. Velký počet čtenářů je z řad chalupářů. Evidováno je asi 20 čtenářů.

Knihovna je vybavena počítačem, který jednak slouží k evidenci knih a čtenářů, ale též šškolákům k zábavným hrám.

Statistika.

Statistika obce za rok 2 001.

31. ledna – zemřel Stanislav Mrázek č.4 ve věku 77 roků. Před odchodem do důchodu byl dlouholetým funkcionářem Okresního národního výboru v Pelhřimově, kde byl vedoucím finančního odboru a potom výboru lidové kontroly.

25. srpna – zemřela Anežka Macková č.p.55, ve věku 82 roky.

Rok 1 866 a cholera v Těchobuzi.

3. července 1 866 došlo k rozhodující bitvě v Prusko – Rakouské válce u obce Sadová u Hradce Králové. 6. července vjelo pruské vojsko do Prahy a hlavní pruské síly postupovaly k jihovýchodu – přes Čechy a Moravu – směrem k Vídni. Ihned za ustupujícími rakouskými vojsky postupovala pruská jízda. Do Pelhřimova a Jihlavy přijeli Prušáci již v pondělí 9. července.Jejich příchodu předcházely hrůzostrašné pověsti tradované pravděpodobně už od doby Marie Terezie a Fridricha II . Velikého. Prý budou hochy odvádět k vojsku a k posluze do nemocnic, budou odvádět i mladé dívky do zajetí. Děti měli napichovat na píky. Za horečného chvatu se schovávaly cennější věci, peníze a potraviny. Dívky utíkaly ze strachu do lesů. Odváděli pacholci do lesů i koně, kde s nimi byli, dokud Prusové neodejdou.

Chování pruských vojáků však bylo ukázněné. V mnoha obcích jsou známy případy, kdy vojáci u hospodářů, u kterých byli ubytováni, pomáhali sklízet úrodu v době žní.

Po uzavření příměří v Mikulově ( 26. července) a po podepsání míru v Praze ( 23. srpna 1 866) přicházelo již od 4. srpna postupně na Pelhřimovsko velké množství pruských vojáků, různých zbraní. Pelhřimovem prošly poslední pruské oddíly 7. září 1 866. Z Prahy odešly 18. září a do konce září opustila pruská vojska habsburskou monarchii.

Pruské vojsko zavleklo však na Pelhřimovsko obávanou nemoc – choleru. První zmínky o jejím výskytu se objevují už 9. července, kdy je doložena mezi pruskými vojáky v Litomyšli. V Pelhřimově zemřel 1. pruský voják 24. srpna 1 866. Celkem si tato nemoc vyžádala v Pelhřimově 192 oběti.

Prusové byli očekáváni také v Těchobuzi – vesnici, nacházející se západně od Pacova. I tady lidé cennější věci schovávali, urostlí hoši byli připraveni, aby uprchli včas.

Jednou přišla do Lukavce zpráva, že už „ Prajzi“ táhnou. Ve vsi nastal poplach. Vojsko však nepřišlo. Ještě několikrát byli lidé vzrušeni poplašnými zprávami. Až teprve o velké pouti ve Zhoři ( 15. srpna 1 866) náhle přijeli. Byli to huláni. Lidé vybíhali ze stavení, aby si je prohlédli. V zámku jich potom bylo ubytováno šest, každý sedlák musel ubytovat dva vojáky, ostatní obyvatelé jednoho. Vojáci byli veselí, každý den jim hrála v hostinci muzika k tanci. Rádi jedli chléb s máslem, ten jim i chudí chalupníci museli opatřit.

Josef Vesecký, krejčí a kostelník v Těchobuzi, po mnoha letech vzpomínal, že tehdy, jako malý chlapec navštívil vojenské skladiště, kde měli Prusové kávu. Když se mu zdálo, že pruský strážný usnul, naplnil si kapsy kávou. Přitom byl strážným přistižen a následně hnán až domů. Když utíkal, všechnu kávu poztrácel.

Huláni zde zůstali jen týden, do podepsání pražského míru. Potom odjížděli směrem k Mladé Vožici, kde se soustředila pruská jízda z celého okolí.

Po jejich odjezdu přijelo do Těchobuze vozatajstvo a dělostřelectvo.Mezi nimi řádila cholera. Vojsko zanechalo v Těchobuzi dva vojíny, kteří zde na tuto nemoc zemřeli. –byli pochováni za Těchobuzí, v lese nedaleko silnice směrem na Mladou Vožici, poblíž zámečku Talmberk.

Byli narychlo a nedbale pohřbeni, údajně jim byly vidět boty. Později byli znovu pochováni s větší pietou. Od té doby byl jejich hrob udržován a osázen květinami, peníze zasílaly rodiny těchto vojáků z Pruska panu Kletečkovi, majiteli statku v nedalekých Obráticích.

Ve dvacátých letech 20. století už hrob udržován nebyl. Teprve později se obyvatelé Těchobuze začali o hrob starat.

Hrob je s pietou udržován dodnes. Nachází se v lese, několik metrů od silnice na Mladou Vožici. Je to oválná vyvýšenina, porostlá mechem, na ní se nachází několik umělých květin a malý kovový křížek s letopočtem 1 866. Dřívější dřevěný křížek ( s tímž letopočtem) uhnil, je o hrob pouze opřen. Dodnes se tomuto místu říká „ U Prajzů“.

Zatímco oba dva zemřelí pruští vojíni svůj hrob mají zachovaný a udržovaný, hroby obyvatel Těchobuze, kteří na choleru zemřeli, již dávno upadly v zapomnění.

Snad první obětí cholery byl Vojtěch Martínek, osmačtyřicetiletý domkář ( č.p.52). Zemřel 17. srpna a byl pochován na dnešním hřbitově o 2 dny později – 19. srpna. V matrice však jako příčina smrti je uveden průjem. Dochované zprávy hovoří o tom, že choleru do Těchobuze zanesli vojáci z vozatajstva a dělostřelectva, o případu cholery mezi hulány se torzovitě dochované zprávy nezmiňují, není ale vyloučeno, že se mezi hulány tato nemoc nevyskytla. Do seznamu na str. 238 jsou zaneseny i případy úmrtí na průjem.

Shrneme – li počty úmrtí na choleru ( či průjem), zjišťujeme 51 případů. První případ se objevil již 17. srpna a poslední 12. října. Nejvíce úmrtí bylo v domě č. 45 – sedm případů, v č. 19 – 5 osob, v č. 14 – 4 osoby.

Dle kronikáře a řídícího učitele v Těchobuzi zemřelo na choleru asi 63 lidí. Dle uvedených údajů v matriční knize zemřelo na choleru 51 lidí a dalších a dalších 11 z jiných příčin.

L. Kadlec – dodatek:

Poněvadž jsem obdržel od autora ing. Jiřího Hrnčíře z Pelhřimova článek uveřejněný ve Vlastivědném sborníku Pelhřimovska č. 13/2002, pokládal jsem za potřebné zapsat ho do této kroniky, protože takto podrobně tato událost v předešlých kronikách uvedena nebyla.

Ludvík Kadlec, kronikář.

Počasí.

Na Nový rok krásné zimní počasí. 3. ledna oteplení, ráno námraza z deště ( ochromená doprava), v dalších dnech teplo, obleva.

11. ledna napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 15 až – 20°C. Od 16. ledna zmírnění mrazů, obleva.

Únor – 1. až 3. napadlo asi 15 cm sněhu. 4. února obleva, teplo, slunečno. 22. února - ochlazení, asi 10 cm sněhu, vánice, mráz ( uzavřená dálnice).

1. března – oteplení, bez mrazů. 20. března – ochlazení, asi 10 cm sněhu, dále pak obleva, vydatný déšť. V posledním týdnu a 1. dubnový týden teplo – začaly polní práce. Od 2. týdne ochlazení, déšť – 14. dubna ( Velikonoce) sníh, noční mrazy. Polní práce až ve 4. týdnu.

Květen – 1. týden až do 10.5. teplo, horko25°, potom ochlazení, vydatné deště. 3. a 4. týden teplo, hezké počasí – usušena část sena. Od 30.5. ochlazení, deštivo.

Červen – chladno, deštivo, opravdu hezkých dnů asi 6.

Červenec – začátek beze změny, za měsíc asi 8 hezkých dnů. Od 26. 7. do 3. srpna horko 25 a 30°. Potom opět deštivo, chladno.

Srpen – od 13.8. horké letní dny, od 25.8. – 3 deštivé dny, potom opět teplo 25°. 31. srpna déšť, chladno.

Září – celý měsíc deštivý – okolní družstva nestihla posekat obilí, sběr brambor byl velmi obtížný.

Říjen – od 1.10. oteplení, krásné slunné dny, teplo až 25°. 2. polovina chladnější, mlhy. Byla dokončena sklizeň slámy ( u okolních posečení obilovin) a brambor.

Listopad – začátek ještě teplý, bez mrazů, celý měsíc deštivý, mlhy.

Prosinec – začátek beze změny, deštivo, občas noční mrazík. Od 10.12. sněžení, napadlo asi 10 cm sněhu, mrazy – 10 až 15°. Od 20.12. – sněžení, vánice, napadlo asi 50 cm sněhu.

Obecní úřad v Těchobuzi.

Příjmy a výdaje v r. 2 001.

Příjmy:

Daň z příjmů fyz. osob – závislá činnost               121 808,- Kč

Daň z příjmů fyz osob sam. výděl. činnost              20 231,-

Daň z příjmů práv. osob                                         119 737,-

Daň z příjmů obce                                                    79 670,-

Daň z přidané hodnoty                                           207 502,-

Správní poplatky                                                        1 400,-

Poplatky za poškozování životního prostředí

od Ústavu soc. péče a družstvo Jetřichovec – prasečák   3 700,- Kč

Poplatek ze psů                                                                1 850,- Kč

Daň z nemovitosti                                                        173 034,-

Dotace na sčítání obyvatel                                               1 400,-

Na sociální příspěvky od OÚ                                           3 000,-

Na výkon stát. správy od OÚ                                           1 600,-

Za prodej dřeva                                                            336 834,-

Za prodej křovinořezu                                                     8 000,-

Od lomu Těchobuz                                                         3 200,-

Hřbitovní poplatky                                                             560,-

Za odvoz odpadů                                                           12 540,-

Pronájem školní zahrady                                                    500,-

Pronájem místnosti OÚ ( škola)                                       1 800,-

Oba pronájmy od Antonína Krajňanského.

Úroky z běžného účtu                                                      9 370,-

Celkem                                                                     1 107 881,-

 

Výdaje za rok 2 001.

Lesní práce, těžba, výsadba, motor. pila, křovinořez        419 389,-

Rybář. svazu na opravu rybníka Smíchov                           30 000,-

Na dopravní obslužnost                                                       12 396,-

Za rozbory vody                                                                    1 600,-

Na žáky školy – MěÚ Pacov                                                 1 062,-

Gymnázium Pacov                                                                5 000,-

Knihovna + plat knihovníka                                                28 164,-

Odměna kronikáři                                                                   1 200,-

Příspěvek                                                                                5 000,-

Veřejné osvětlení                                                                  29 737,-

Z toho opravy                                                                       14 989,-

Opravy a údržba na hřbitově                                                  9 753,-

Za odvoz odpadků                                                                 28 821,-

Údržba veřejné zeleně                                                           16 879,-

Sociální dávky – důchodci                                                      3 000,-

Mikuláš. balíčky v ÚSP                                                          2 100,-

Dárkové balíčky pro důchodce                                               5 176,-

Na požární ochranu                                                                 1 349,-

Mzdy obecního zastupitelstva                                             172 406,-

Místní správa – provoz obce                                               296 193,-

Na sčítání obyvatel                                                                  1 400,-

Za vedení účtu                                                                         3 786,-

Pojištění budovy OÚ                                                               3 842,-

Daň obce                                                                               79 670,-

Celkem                                                                           1 157 923,-

Kulturní život v obci.

Na nový rok odpoledne byla uspořádána již tradiční plavba lodí od rybníka Loudal k mostu u č. 46.

24. února v Hostinci uspořádán Myslivecký ples. Hrála Vysočinka z Jiřic u Humpolce. Počet návštěvníků byl malý – pouze 60. Byla to vlastně masopustní sobota – v okolí byly všude zábavy.

17. března konala se tradiční rybářská schůze. Večer pak byla taneční zábava – hrála hudba ze

Salač. Lhoty. Přišlo asi 80 účastníků.

28. dubna uspořádal hostinský pouťovou zábavu. Hrála hudba Dlouhá chvíle z Pacova. Účast velmi malá asi 30 lidí.

11. srpna pořádal Antonín Krajňanský č.p.50 u příležitosti oslavy svého životního výročí a též své tchyně v Hostinci č. 18. Pro dobrou náladu asi 60ti pozvaných hostí hrála cimbálová kapela z Bojanovic u Hodonína.

V závěru prázdnin proběhl pěší turistický pochod Bolzanova cesta ( asi 20 km) a byl zakončen občerstvením v Hostinci v Těchobuzi.

20. října – uspořádána chovateli koní Hubertská jízda, které se zůčastnilo 12 jezdců. Na závěr bylo občerstvení – sele na rožni a večer při Country hudbě v hospodě bylo asi 25 lidí.

31. prosince – Silvestrovská oslava v rybářské klubovně.

Výrobně obchodní družstvo – Jetřichovec.

Zemědělství.

Tento zemědělský podnik, který obhospodařuje 2 047 ha půdy, z toho 1 630 ha orné i přes veškeré obtíže, které zemědělci mají při odbytu svých výrobků, dosahuje zisku v celkovém hospodaření – za rok 2 001 byl tento v porovnání s předešlým 662 tis Kč, a ztráta při prodeji brambor, které jsou velkým obchodním artiklem, činila 724 tis Kč.

V Salačově Lhotě je po celý rok v provozu třídírna a balírna brambor. Družstvo přestalo užívat pronajatý pozemek na jižní Moravě ( Mistřín u Břeclavi), protože takové pěstování raných brambor bylo nerentabilní. V tomto roce družstvo odkoupilo objekt v obci Slapsko u Mladé Vožice, kde je zřízena loupárna brambor, které jsou dodávány do stravovacích zařízení.

Bohužel na bramborách vydělávají 100 i 200 % obchodní a překupní spolky, jejichž náklady v porovnání se zemědělci jsou minimální.

V tomto roce poprvé v historii zdejšího zemědělství vypěstovali kukuřici na zrno. Její sklizeň vzhledem k deštivému a chladnému podzimu se uskutečnila až v prosinci. Ze 34 ha byl výnos 7,5 tuny po hektaru.

Výnosy ostatních plodin:

pšenice                             5 tun                       oves                             4,76 tuny

ječmen                             4,76 tuny                tritikale                        4,59 tuny

řepka                               2,53 tuny                 mák                             0,91 t

kmín                                0,52 t                      makovina                     0,34 t

brambory                       29,83 t                      len semeno                  0,33 t

kukuřice na siláž            33,87 t                     len stonek                     2,62 t

Tržba za tunu v Kč.

pšenice                          3 706 Kč                bramborová sadba           5 341 Kč

ječmen                          4 942 Kč                řepka                               7 616 Kč

brambory                      3 283 Kč                mák                                29 550 Kč

Užitkovost zvířat – přírůstky na den.

chov. prasata                0,822 kg                   žír prasata             0,740 kg

býci                              0,825 kg                   jalovice                 0,610 kg

Dojivost – 14,04 litru na kus a den.

Tržba – maso hovězí ( býci) – 33 Kč za 1 kg.

                       vepřové – 43,80 Kč za 1 kg.

Knihovna.

Místní Lidová knihovna.

Toto, dá se říkat, kromě hostince jediné kulturní zařízení v obci slouží zejména k půjčování knih.Na jejich nákup poskytla obec 27 333 Kč za rok 2 000, v tomto roce to bylo 23 884 Kč.

Počet výpůjček se pohybuje okolo čísla 800 za rok. Velký počet čtenářů je z řad chalupářů. Evidováno je asi 20 čtenářů.

Knihovna je vybavena počítačem, který jednak slouží k evidenci knih a čtenářů, ale též šškolákům k zábavným hrám.

Statistika.

Statistika obce za rok 2 001.

31. ledna – zemřel Stanislav Mrázek č.4 ve věku 77 roků. Před odchodem do důchodu byl dlouholetým funkcionářem Okresního národního výboru v Pelhřimově, kde byl vedoucím finančního odboru a potom výboru lidové kontroly.

25. srpna – zemřela Anežka Macková č.p.55, ve věku 82 roky.

Rok 1 866 a cholera v Těchobuzi.

3. července 1 866 došlo k rozhodující bitvě v Prusko – Rakouské válce u obce Sadová u Hradce Králové. 6. července vjelo pruské vojsko do Prahy a hlavní pruské síly postupovaly k jihovýchodu – přes Čechy a Moravu – směrem k Vídni. Ihned za ustupujícími rakouskými vojsky postupovala pruská jízda. Do Pelhřimova a Jihlavy přijeli Prušáci již v pondělí 9. července.Jejich příchodu předcházely hrůzostrašné pověsti tradované pravděpodobně už od doby Marie Terezie a Fridricha II . Velikého. Prý budou hochy odvádět k vojsku a k posluze do nemocnic, budou odvádět i mladé dívky do zajetí. Děti měli napichovat na píky. Za horečného chvatu se schovávaly cennější věci, peníze a potraviny. Dívky utíkaly ze strachu do lesů. Odváděli pacholci do lesů i koně, kde s nimi byli, dokud Prusové neodejdou.

Chování pruských vojáků však bylo ukázněné. V mnoha obcích jsou známy případy, kdy vojáci u hospodářů, u kterých byli ubytováni, pomáhali sklízet úrodu v době žní.

Po uzavření příměří v Mikulově ( 26. července) a po podepsání míru v Praze ( 23. srpna 1 866) přicházelo již od 4. srpna postupně na Pelhřimovsko velké množství pruských vojáků, různých zbraní. Pelhřimovem prošly poslední pruské oddíly 7. září 1 866. Z Prahy odešly 18. září a do konce září opustila pruská vojska habsburskou monarchii.

Pruské vojsko zavleklo však na Pelhřimovsko obávanou nemoc – choleru. První zmínky o jejím výskytu se objevují už 9. července, kdy je doložena mezi pruskými vojáky v Litomyšli. V Pelhřimově zemřel 1. pruský voják 24. srpna 1 866. Celkem si tato nemoc vyžádala v Pelhřimově 192 oběti.

Prusové byli očekáváni také v Těchobuzi – vesnici, nacházející se západně od Pacova. I tady lidé cennější věci schovávali, urostlí hoši byli připraveni, aby uprchli včas.

Jednou přišla do Lukavce zpráva, že už „ Prajzi“ táhnou. Ve vsi nastal poplach. Vojsko však nepřišlo. Ještě několikrát byli lidé vzrušeni poplašnými zprávami. Až teprve o velké pouti ve Zhoři ( 15. srpna 1 866) náhle přijeli. Byli to huláni. Lidé vybíhali ze stavení, aby si je prohlédli. V zámku jich potom bylo ubytováno šest, každý sedlák musel ubytovat dva vojáky, ostatní obyvatelé jednoho. Vojáci byli veselí, každý den jim hrála v hostinci muzika k tanci. Rádi jedli chléb s máslem, ten jim i chudí chalupníci museli opatřit.

Josef Vesecký, krejčí a kostelník v Těchobuzi, po mnoha letech vzpomínal, že tehdy, jako malý chlapec navštívil vojenské skladiště, kde měli Prusové kávu. Když se mu zdálo, že pruský strážný usnul, naplnil si kapsy kávou. Přitom byl strážným přistižen a následně hnán až domů. Když utíkal, všechnu kávu poztrácel.

Huláni zde zůstali jen týden, do podepsání pražského míru. Potom odjížděli směrem k Mladé Vožici, kde se soustředila pruská jízda z celého okolí.

Po jejich odjezdu přijelo do Těchobuze vozatajstvo a dělostřelectvo.Mezi nimi řádila cholera. Vojsko zanechalo v Těchobuzi dva vojíny, kteří zde na tuto nemoc zemřeli. –byli pochováni za Těchobuzí, v lese nedaleko silnice směrem na Mladou Vožici, poblíž zámečku Talmberk.

Byli narychlo a nedbale pohřbeni, údajně jim byly vidět boty. Později byli znovu pochováni s větší pietou. Od té doby byl jejich hrob udržován a osázen květinami, peníze zasílaly rodiny těchto vojáků z Pruska panu Kletečkovi, majiteli statku v nedalekých Obráticích.

Ve dvacátých letech 20. století už hrob udržován nebyl. Teprve později se obyvatelé Těchobuze začali o hrob starat.

Hrob je s pietou udržován dodnes. Nachází se v lese, několik metrů od silnice na Mladou Vožici. Je to oválná vyvýšenina, porostlá mechem, na ní se nachází několik umělých květin a malý kovový křížek s letopočtem 1 866. Dřívější dřevěný křížek ( s tímž letopočtem) uhnil, je o hrob pouze opřen. Dodnes se tomuto místu říká „ U Prajzů“.

Zatímco oba dva zemřelí pruští vojíni svůj hrob mají zachovaný a udržovaný, hroby obyvatel Těchobuze, kteří na choleru zemřeli, již dávno upadly v zapomnění.

Snad první obětí cholery byl Vojtěch Martínek, osmačtyřicetiletý domkář ( č.p.52). Zemřel 17. srpna a byl pochován na dnešním hřbitově o 2 dny později – 19. srpna. V matrice však jako příčina smrti je uveden průjem. Dochované zprávy hovoří o tom, že choleru do Těchobuze zanesli vojáci z vozatajstva a dělostřelectva, o případu cholery mezi hulány se torzovitě dochované zprávy nezmiňují, není ale vyloučeno, že se mezi hulány tato nemoc nevyskytla. Do seznamu na str. 238 jsou zaneseny i případy úmrtí na průjem.

Shrneme – li počty úmrtí na choleru ( či průjem), zjišťujeme 51 případů. První případ se objevil již 17. srpna a poslední 12. října. Nejvíce úmrtí bylo v domě č. 45 – sedm případů, v č. 19 – 5 osob, v č. 14 – 4 osoby.

Dle kronikáře a řídícího učitele v Těchobuzi zemřelo na choleru asi 63 lidí. Dle uvedených údajů v matriční knize zemřelo na choleru 51 lidí a dalších a dalších 11 z jiných příčin.

L. Kadlec – dodatek:

Poněvadž jsem obdržel od autora ing. Jiřího Hrnčíře z Pelhřimova článek uveřejněný ve Vlastivědném sborníku Pelhřimovska č. 13/2002, pokládal jsem za potřebné zapsat ho do této kroniky, protože takto podrobně tato událost v předešlých kronikách uvedena nebyla.

Ludvík Kadlec, kronikář.