Letošní zima byla do této doby obdařena sice vydatnými mrazy, kolísajícími kolem 9 stupni, ale jen nepatrným množstvím sněhu. Byl to spíše jen lehký sněhový poprašek. Tento svůj nedostatek vynahradila 25. ledna. Již ráno vál silný studený vítr a v odpoledních hodinách začal padat drobný sníh. Vítr zesiloval a proměnil se k večeru v pravou vichřici, metající zuřivou silou sněhové spousty po celém kraji. Závěje naplnily cesty a silnice. Na silnici k Ježovu vyčnívaly ze sněhu v některých místech jen části korun stromů. Sněhová bouře zuřila s neobvyklou prudkostí po celou noc a poněkud se utišila teprve v úterý 26. ledna v poledne. Teprve ona dala kraji pravý ráz.
Kříženecký Antonín čp.17 převzal hospodářskou usedlost od své matky a oženil se s dcerou Františka Novotného, zdejšího kováře čp. 61 s Marií Novotnou.
Kvída Vesecký převzal hospodářskou usedlost čp.63 od svého otce Antonína Veseckého a oženil se s dcerou Václava Kvasničky, koláře čp. 59 Annou Kvasničkovou.
Dne 14. února sehráli ochotníci ze Smil. Hor v hostinci u Najfusů slavnou epopej sibiřské anabase československých legionářů od Františka Langera (Jízdní hlídku). Režii měl Vojtěch David, učitel ze Smil. Hor. Hra byla hrána odpoledne a večer. Na odpolední představení měla přístup i školní mládež. Hra byla velmi pěkně nacvičena a sehrána. Bohužel, že měla při odpoledním představení tragický konec. Za jevištěm bylo stříleno z lovecké pušky. Filcová zátka dostala pravděpodobně odraz od zdi, prorazila plátno vedle jeviště a značně zranila levé oko osmileté žákyni Vlastě Kaňkové, dceři zdejšího řezníka Jaroslava Kaňky čp. 50, která stála mezi ostatními dětmi v hledišti. Byla ihned odvezena na oční kliniku do Jihlavy, kde jí bylo po týdnu zraněné oko vyňato.
První poslové jara, špačci, byli u nás letos prvně viděni dne 12. února.
Syn A. Macko čp.55 Jan Macko který je vyučen truhlářem, oženil se a nastěhoval se do „svaleného mlýna“ čp.30 ,kde provozuje truhlářství.
V letošním masopustě nebyl u nás pořádán ples.
Dne 6. března o 19. hodině zapálil hasičský sbor na kopci „Kamenitý“ Masarykovu vatru. Slavnost zahájil velitel hasičů Josef Kohoutek st. Slavnostní projev přednesl pan Václav Pořínský, policejní inspektor v.v. Zakončeno bylo státní hymnou. Účast byla velmi malá jak hasičů, tak občanstva. Snad proto, že občané k tomuto projevu nebyli hasičským sborem vůbec pozváni. Účast všech byla asi 35 osob.
Dne 7. března odpoledne sehráli žáci zdejší školy za vedení řídícího učitele A.Moravy k 87. narozeninám p. presidenta Osvoboditele vlasteneckou hru od Jarosl. Průchy „Pro tatíčka presidenta“. Účast byla velká.
Ve čtvrtek 11. března 1937 došlo v lese na Dobroslávě k tragickému neštěstí, které si vyžádalo život výměnkáře Frant.Papeže z čp. 25. V lese byly poráženy stromy. Při této práci bylo zaměstnáno několik skupin místních občanů. Papež sbíral větve, které osekával jeho syn Josef. Vtom porazila druhá skupina 25m vysoký strom, který byl větrem sehnán v opačnou stranu, než byl porážen. Výměnkář mohl ustoupiti, ale asi polekán, běžel po padajícím stromě. Byl zachycen větvemi a stržen k zemi. Utrpěl zlomeniny levé nohy, pravé ruky a přeražení páteře. Přivolaný MUDR Frant. Kysela poskytl mu první pomoc a dal ho převézti do nemocnice v Pelhřimově, kde večer svému zranění podlehl. Tělesné pozůstatky převezeny byly do Těchobuze a pochovány v neděli dne 14. března za velké účasti občanstva.
Dne 14.března 1937 konala CPO přednášku, na které promluvil pan MUDR Zenáhlík z Pacova na thema „Jak si má obyvatelstvo počínat v pádu nepřátelského náletu“. Občané ve velkém počtu naplnili sál u Najfusů a přednášejícího se zájmem vyslechli.
Jarní polní práce začaly dne 25. března 1937. Jař se počala síti 5. dubna 1937.
Po chladných březnových dnech oteplilo se až 5. dubna. Dne 6. dubna přihnala se první bouře, doprovázena drobným dešťem, který přinesl celé přírodě osvěžení.
Karel Trpák, nájemce panského mlýna (Olivového), kterému byl majitelem Dr .Weisem nájem vypovězen , odstěhoval se ke své provdané dceři Jirkové ve zdejší obci.
Mlýn pronajal Antonín Dospiva, příslušný do Kolína, za roční nájemné 5 000 Kč. Jmenovaný oženil se počátkem září s Marií Povondrovou ze Stojslavic.
Karel Bednář čp. 10 a Jindřich Najfus čp. 18 zakoupili od firmy Vichterle- Kovařík v Prostějově , moderní řezačky na píci s odhozem .Jsou to první stroje toho druhu v místní obci.
Šafáři Kurylukovi odcizili nezjištění pachatelé z uzamčeného chléva vepře ve váze asi 100 kg a 9 slepic. Škoda byla kryta pojištěním.
Na návrh četnické stanice v Cetorazi, usneslo se obecní zastupitelstvo zaříditi dvoučlennou noční hlídku, střídavě podle popisných čísel, která by bděla od 11. do 3 hod. v noci. Opatření toto vyvolaly časté krádeže v místě.
V letošním roce bylo nedostatek lesní sadby a proto holoseč v obecním lese byla zaseta semenem. „Na stráni“ v místě, kde smrková sadba hynula , vysázeny byly jasany ze školní školky.
Ti hospodáři , kteří nemořili žita proti plísni sněžné, musili je na jaře zaorati.
Na počátku senoseče bylo počasí velmi nepříznivé. Od 7. do 23. června bylo pěkné počasí. V této době bylo sklizeno všechno seno. Sklizeň byla průměrná.
Žně začaly 19. července. Počasí bylo velmi nestálé, zvláště v ovesných žních. Ti , kteří se s kosením opozdili, oves na řadech stálými dešti černal a vzrostl . Úroda byla celkem dobrá.
František Kohoutek, čp.54 převzal hospodářství od své matky Cecilie Kohoutkové a oženil se s Annou Filipovou z Mezilesí.
Stavební ruch byl proti minulému roku menší. František Kohoutek čp.54 postavil novou stodolu a na celou chalupu dal novou taškovou krytinu.
Klub českosl. turistů z Mladé Vožice označil „Bolzanovu stezku“ turistickými značkami orientačními tabulkami.
Sklizeň brambor začala 20.září .Počasí bylo většinou deštivé. Sklizeň byla nadprůměrná.
Jaroslav Měchura dělník, prodal svou chalupu čp.43 truhláři Janu Mackovi.
Den po odstěhování Jaroslava Měchury, tato chalupa dosud neobydlená , vyhořela. Ačkoliv byl požár po jedné hodině noční, hasiči svou rychlou pohotovostí a nadlidským úsilím uhájili chalupu nejbližšího souseda Jaroslava Buřiče čp. 62, vzdálenou asi 1,50 m od hořící budovy.
Jan Macko prodal pozemek po spálené chalupě čp. 43 Bohumilu Švarovi čp.19 .Sám koupil od obce stavební místo u rybníka Smíchova, kde bude stavět domek.
Letošní Sv. Martin (11.listopadu) potvrdil starou pranostiku, že přijíždí na bílém koni. Již v poledne počal poletovat drobný sníh a večer pokryl se celý kraj bílým popraškem. V nastávajících dnech napadlo sněhu až 10 cm.Mrazivé počasí, které překlenulo již naše rybníky ledovým krunýřem, přispívalo k udržení sněhu.
Po několika dnech, s mírnými mrazíky, nastala obleva, přeháňky dešťové a sněhové .Mírnější mrazík přišel až 6. prosince, kdy nastalo zimní počasí.Vánoce byly bílé .
V úterý 14.září 1937 ve 3. hodiny 29. minut po půlnoci zemřel první president Československé republiky, Dr. Tomáš G.Masaryk. Na škole a obecním úřadě zavlál ten den černý prapor, který zvěstoval všemu občanstvu, že president Osvoboditel, budovatel naší demokracie a moudrý učitel národa odešel, dobojovav poslední statečný zápas.
Místní spolky, obecní zastupit. a škola připravili důstojnou tryznu k úmrtí přes. Osvoboditele v předvečer pohřbu dne 20. září 1937. Občané sešli se v 18 hod. u pomníku padlých, kde žák měšt. školy Jaroslav Švára, přednesl báseň a k pomníku byl položen věnec italským legionářem Josefem Vaněčkem. Potom všichni přítomní se odebrali za ves k Masarykově smuteční vatře, kde promluvil o Velikém mrtvém vzdělavatel hasičů Alois Morava. Po té odebrali se všichni přítomní do smutečně vyzdobeného sálu u Najfusů k nejsmutnější vzpomínce na T.G.Masaryka.
Po zahájení starostou obce Josefem Bártou, zapěly školní děti píseň „Osiřelí“. Řídící učitel Alois Morava pronesl smuteční řeč, ve které zdůraznil práci a velikost presidenta Osvoboditele. Citáty ze spisů Masarykových vykreslil Masaryka jako učitele, vědce, bojovníka za právo a spravedlnost. President Masaryk zůstane všem vzorem hodným následování . Jeho myšlenky a zásady nás povedou, abychom pokračovali v jeho díle a tak plnili Masarykův pravý odkaz a byli s ním tak v duchovním, stále živém, upřímném, věrném a pravdivém spojení, které je oním účinným výrazem lásky a vděčnosti k němu, jehož moc sahá za hrob.
Žáci 2. třídy recitovali pak pietní básně, kterými vydali poslední poctu zvěčnělému. Zazpíváním státní hymny byla smuteční slavnost ukončena.
V úterý, dne 21. září, v den pohřbu presidenta Osvoboditele, byl dětmi i občanstvem sledován průběh pohřebního aktu, vysílaný československým rozhlasem.
Devatenácté výročí znovunabytí naší národní samostatnosti bylo zkaleno smutnou vzpomínkou, že letos po prvé účastnili jsme se tohoto výrazu národního uvědomění bez toho, který se o naší samostatnost nejvíce přičinil, bez našeho prvního presidenta Osvoboditele, Tomáše G. Masaryka.
Prapor v národních barvách zavlál na škole, obecním a poštovním úřadě již v ranních hodinách dne 27. října. Všechno žactvo shromáždilo se toho dne ve 2. třídě k vlastní oslavě. Vyslechlo o významu dne 28. října pro náš národ, bylo vzpomenuto prvního presidenta Československé republiky T.G.Masaryka a zároveň zdůrazněna potřeba silné armády pro uhájení a zabezpečení naší samostatnosti. Program školní slavnosti byl vyplněn recitacemi žáků, scénami, písněmi a oslava ukončena státní hymnou.
23.1. Milada Strnadová čp. 24
29.4. František Jan Vlk čp. 32
27.9. Ludmila Vojnová čp. 38
26.11. Jindřich Simandl čp. 49
8.12. Jiří František Vesecký čp. 63
31.12.Hana Marie Dospivová čp. 34
Letní měsíce až do konce září pohybovaly se ceny dobytka hovězího od 4 Kč do 6 Kč za jeden kg živé váhy. Poslední tři měsíce v roce ceny dobytka značně klesly. Dobytek horší jakosti byl prodáván za 2,50 Kč, tučnější za 4,50 Kč za 1kg živé váhy.
Vepřový dobytek prodával se v jarních a letních měsících až za 9 Kč jeden kg mrtvé váhy. V posledních třech měsících prodáván byl nejvýše za 7,25 Kč jeden kg mrtvé váhy.
Husy prodávány 25 Kč až 32 Kč za kus, kuřata za 10 Kč až 12 Kč, kachny za 16 Kč až 18 Kč, holoubata pár 20 Kč až 24 Kč za jeden kg.
Drané 45 Kč, prach 50- 60 Kč, nedrané 20 Kč-24 Kč za jeden kg.
Kůže z králíka se prodává za 2 Kč, ze zajíce za 4 Kč, z veverky za 4 Kč, z ondatry za 17 Kč, z tchoře za 30-40 Kč.
Sušené hříbky 20 Kč, syrové hříbky 1Kč, lišky 1 Kč za 1 kg
.
Dosavadní majitel čp. 29, Václav Chramosta, pro své stáří nebyl schopen obhospodařovati své malé hospodářství a proto se odstěhoval k svému synovi Bohumilu Chramostovi do Prahy. Tento k úhradě výživného svého otce rozprodal usedlost svého otce čp. 29. Chalupu s přídělem z pozemkové reformy koupil Václav Vojna čp. 38 za 12 500 Kč, dvě role koupil Václav Jech, čp. 28, za 5 700 Kč a jedno role koupil Jaroslav Kaňka, řezník, čp.50 za 3 500 Kč. Průměrně prodávána míra pozemku za 2 500 Kč.
Po schválení prodeje pozemků z pozemkové reformy Státním pozemkovým úřadem, prodal Václav Vojna chalupu čp.29 Janu Pokornému, podomnímu obchodníku, který byl do té doby v nájmu v čp. 67. Trhová smlouva zní na Anežku Pokornou a vstoupila v platnost dne 12. ledna 1938. Chalupa byla prodána za 4 000 Kč.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.