Děti do šesti let 32
Mládež od 6 do 14 let 49
Mládež od 14 do 20 let 21
Dospělí od 20 let 208
Celkem lidí 310
Kolem 15. ledna 1946 přišla velká obleva a tím i povodně. Koncem ledna a v únoru nastaly až -14 °C mrazy. Koncem února opět obleva a povodně. Dne 2. března přilétli špačci.
Dne 12. března započaly první práce v polích. Hospodáři s radostí berou pluh do svých mozolnatých rukou, za kterým již kráčí svobodně, aby vypěstovali hojnost chleba pro náš pracující lid. Vědí, že ta tam je doba ,kdy se strachovali mít na sýpce o kilo obilí více, než německé úřady dovolovaly. S důvěrou v lepší příští hledí vpřed.
Setí jařin začalo 28. března. Dne 4. dubna 1946 přilétly první vlaštovky.
Měsíc duben a květen byl velmi suchý. Tráva na suchých loukách vyprahla, obilí bylo špatné, ztrácelo se každým dnem. Toužebně očekávaná vláha přišla až 26.května. Od té doby pršelo častěji. Častými srážkami v červnu se senoseč protáhla až do 7. července. První žitné kopky se objevily u naší vesnice dne 19. července 1946.
Dne 11. srpna 1946 rozpoutala se nad krajem bouře doprovázena silným lijavcem a kroupami. Nejvíce byly postiženy pozemky východně od vesnice. Vichřice polámala větve kaštanů na aleji u silnice. Jeden kaštan byl zlomen. Lípa na „ohradě“u stodol velkostatku ,první od vjezdu do dvora, byla zlomena v půli. Úroda byla slabší, brambor bylo dost.
Zima se ohlásila prvním mrazem dne 7.října 1946. V první polovině prosince byly mrazy až – 15°C, kolem 15. prosince nastala obleva ,o svátcích vánočních opět mrazy až -18°C.
Svaz české mládeže uspořádal dne 27.ledna 1946 svůj první ples v sále hostince u Najfusů. Hrála hudba Jana Kameníka.
Sbor dobrovolných hasičů uspořádal dne 16. února 1946 ples v hostinci u bratra Najfuse. Vstupné 25 Kčs.
V roce 1946 pokračovalo vystěhování do pohraničí. V tomto roce se z obce odstěhovali:
František Kohoutek č.p. 54 odstěhoval se s rodinou do Otročína, okres Teplá ,kde převzal hospodářskou usedlost. Současně jeho bratr Josef Kohoutek, který byl ve službě v Černé, převzal v Otročíně hospodářskou usedlost.
Rudolf Kolář č.p. 69 odstěhoval se do Prachomet okres Teplá, kde převzal hospodářství.
Karel Bílek č.p.8 deputátník odstěhoval se do Radounic okres Kadaň.
Jaroslav Kaňka č.p. 50 odstěhoval se do Poustky okres Cheb, kde převzal hostinec a řeznictví.
Josef Větrovec č.p.30, který pracoval ve dvoře, odstěhoval se do Brtné, okres Mariánské Lázně.
Václav Semrád č.p.32, který pracoval ve dvoře, odstěhoval se do Chomutova.
Josef Šnajdr č.p.32 odstěhoval se do Chomutova.
Marie Pudilová č.p.42 odstěhovala se do Mlyn u Tachova.
Rudolf Valeška č.p.55 odstěhoval se do Chomutova.
Tohoto roku se z obce vystěhovali:
Antonín Dospiva č.p.34,nájemce „Olivova mlýna“, odstěhoval se do Kačova p. Předměřice nad Jizerou jako vedoucí mlýna.
Jaroslav Štantejský č.p.75 odstěhoval se do Rapotína č.p.176 u Šumperka.
Josef Papež č.p.45 odstěhoval se k provdané dceři do Babčic okres Tábor.
František David, který si vzal za manželku Růženu Mackovou z č.p.55 a bydleli u jejího otce v č.p.55, odstěhovali se do Obrátic u Smilových Hor, okres Tábor.
Františka Jechová č.p.7 odstěhovala se do Prahy, kde v prosinci tohoto roku zemřela.
Václav Holý, lení hajný se rovněž z obce odstěhoval na jiné působiště.
V roce 1946 odešlo z obce celkem 61osob, z toho do pohraničí 42 osoby. Za zaměstnáním odešlo z obce 6 mladých občanů.
Do obce se přistěhoval: Karel Krejčí a Juliána Růžičková do č.p.36, Jaroslav Taks do č.p.13.
Zámecká zahrada byla též parcelována. Do hloubky 20 metrů byla část zahrady přidělena k zahradnímu domku č.p.8, který byl přidělen Vojtěchu Slámovi, který bydlel v č.p.4, část zahrady, 10 arů přidělena Aloisu Novotnému ,kováři č.p.61 a další část přidělena k č.p. 65 zabranému státními lesy. Hranici v zahradě tvoří sloupek u stávajícího vjezdu do zahrady.
Ministerstvo zemědělství přidělilo okresnímu národnímu výboru v Pelhřimově výnosem číslo 485168/46 – 9/A2 ze dne 26. února 1946 zámeckou budovu v Těchobuzi do držby,správy a užívání spolu se zahradou (bez výše uvedených částí) a parkem podle § 7, odstavce 4 dekretu č.12/45 Sb. za následujících podmínek:
1) budovu i park bude udržovati v dobrém stavu pod dohledem státního památkového úřadu v Praze.
2) veškeré adaptace v zámecké budově vnější i vnitřní budou provedeny jen po předchozím souhlasu státního památkového úřadu v Praze.
Část louky v parku směrem od chalupy č.p.42, byla přidělena Adolfu Pudilovi č.p.42, který později tento příděl oplotil.
S vyměřováním pozemků bylo započato dne 27. března 1946, které prováděl Ing. Berger z Pelhřimova. Velkostatek měl 120 hektarů 45 arů zemědělské půdy.
Přidělení obytných budov.
Č.p.4 přiděleno Janu Novotnému, deputátníku, který bydlí v „ratejně č.p.2“ .
č.p.65 zabrala lesní správa jako byt pro lesního hajného.
č.p.8 (zahradní domek) přidělen Vojtěchu Slámovi.
č.p.2 „ratejna“ přiděleno jako obytná budova Vasylu Kurylukovi ,bývalému šafáři.
č.p.30 přiděleno Anně Mikulové
č.p.76 (bývalá hájovna v Tallenberku) přidělena Františku Votavovi.
č.p.36 ( zámeček v Tallenberku) přidělen Karlu Krejčímu, který uplatňoval přednostní právo jako bojovník na barikádách v Praze v květnových dnech 1945.
č.p.77 obytné místnosti v Tallenberku vedle stájí ,stáje a stodolu přidělila místní rolnická komise Františku Albrechtovi z Velkého Ježova, který bydlel v nájmu v Těchobuzi č.p.52.
č.p.34 mlýn, byl přidělen dosavadnímu nájemci Antonínu Dospivovi.
Po jeho odstěhování v r. 1947 přidělila místní rolnická komise ve schůzi konané dne 6. července 1946 mlýnč.p.34 se všemi přilehlými pozemky a právy obci Těchobuzi.
Rozdělení stodoly počínaje od vjezdu do dvora:
Bohumil Šustr č.p.37 obdržel páreň a polovinu mlatu prvního.
Václav Kohoutek č.p.40 obdržel druhou polovinu prvního mlatu a polovinu druhé párně.
Josef Jech č.p.47 obdržel druhou polovinu druhé párně a polovinu druhého mlatu.
Josef Vaněček obdržel druhou polovinu druhého mlatu a třetí páreň.
Rozdělení horní stáje počínaje od stodoly:
Josef Vaněček obdržel řezáč u horní stáje a polovinu stájí za řezáčem.
Vasyl Kuryluk bytem v č.p.1 obdržel druhou polovinu stájí a s ní souvisící „ratejnu“ za obytné místnosti.Dále obdržel kůlnu na stroje uprostřed dvora.
Dolní pořadí hospodářských budov bylo rozděleno následovně:
Dolní pořadí hospodářských budov počínaje od vjezdu do dvora:
František Valeška č.p.51 obdržel kůlnu vedle koňské stáje .
František Procházka obdržel koňské stáje, kůlnu a kolářskou dílnu.
Václav Kohoutek č.p.40 obdržel nový a starý špejchar.
Konfiskované lesy ponechány ve státní správě. Menší lesíky, jako u Starého parku, zalesněná hráz ve Starém parku,Chocholka byly předány do soukromého užívání. „U cihelny“ byl přidělen k obecnímu lesu.
V úterý 12. února 1946 zemřel ve věku 88 let a v neděli 17. února byl pochován na místním hřbitově do rodinné hrobky Josef Kohoutek čp.9, bývalý dlouholetý (33 roky) starosta obce, člen okresní školní rady, člen ředitelství okresní záložny hospodářské v Pacově, dlouholetý velitel místního sboru dobrovolných hasičů.
Dne 14.února 1946 byla vykonána ve vesnici sbírka ve prospěch sociální pomoci, která vynesla 715 Kč.
Prozatímní národní shromáždění Československé republiky se usneslo na tomto zákoně: „7.březen,“den narozenin presidenta Osvoboditele Tomáše G. Masaryka, jest památným dnem Československé republiky.
Společnost Československého červeného kříže pokračujíc v tradici přerušené válkou, uspořádala po prvé v osvobozené republice akci „Mír Československého červeného kříže“s heslem „Důvěrou k míru“.Mírovým slavnostem předcházel „Týden čistoty“.
Místní národní výbor ve schůzi konané 16. dubna 1946 se usnesl opravit most přes potok na „Malou stranu“, protože je ve velmi špatném stavu.
Místní skupina Svazu české mládeže sehrála dne 9. května 1946, v den prvního výročí osvobození Rudou armádou, divadelní hru od Maxe Felixe „Stráž na hranicích“, za režie Aloise Moravy, řídícího učitele.
Dne 1. května 1946 přistěhoval se z Prahy do Tallenberku nový majitel Karel Krejčí, akademický malíř se svou družkou Juliánou Brůžičkovou.
Dík a uznání obdrželi dlouholetí pracovníci u rolníků na vesnicích. Mezi nimi byla Anežka Blažková, která je nepřetržitě 41 roků zaměstnána u Karla Bednáře č.p.10.
Dne 28. května 1946 dožil se president republiky Dr. Edvard Beneš 62 let.
Ve zdejší obci byla uspořádána veřejná oslava, na které v proslovu proneseném učitelem Aloisem Moravou bylo vyzdviženo, že jak v míru, tak i ve válce pracoval president republiky neúnavně a s veškerou energií pro blaho svého národa. Svým státnickým rozhledem, rozvahou a prozíravostí, svými vlastnostmi charakterovými, uznávanými a obdivovanými celým světem, sloužil československému lidu a vybojoval mu jedno z nejpřednějších míst mezi kulturními národy.
Po dlouhé době byly konány dne 26. května 1946 volby do Národního shromáždění podle všeobecného, přímého, rovného tajného hlasovacího práva.K volbám šli prvně mladí lidé od 18 let.
Ve voličských seznamech bylo zapsáno:mužů 109
žen 103
celkem 212 voličů
Volební překážka nebyla u žádného voliče.
Voličské průkazy vystaveny 4.
Oprávněných voličů bylo celkem 208.
Volby se zúčastnilo ze zapsaných voličů:mužů 99
žen 96
celkem voličů 195
Na základě průkazu volilo :mužů 2
žen 0
celkem 2
Součet osob dostavivších se k volbě:197
z toho muži 101
ženy 96
Odevzdáno bylo 197 úředních obálek volebních ,z toho bylo 197 platných hlasů.
Na kandidátní listinu č.1(komunistická strana československá) připadá 90 platných hlasů .Na kandidátní listinu č.2 (lidová strana) připadá 53 hlasů. Na kandidátní listinu č.3(sociálně demokratická strana)připadají 3 hlasy. Na kandidátní listinu č.4(národně socialistická strana) připadá 49 platných hlasů.
Předsedou volební komise byl Alois Morava č.p.60, místopředsedou Václav Kohoutek č.p.40.V politickém okrese pelhřimovském bylo odevzdáno pro komunisty 38,72% pro lidovce 31,69% ,pro národní socialisty 21,38 % a pro sociální demokraty 8,21 %.
Parlamentní volby skončily v celé ČSR velkým vítězstvím komunistické strany, která dostala 38 % hlasů, národně socialistická strana 23,66 %, lidová strana 20,23 % a sociálně demokratická strana 12,10 %.
Komunistická strana, jako strana nejsilnější, byla pověřena sestavením nové vlády. Dne 2. června 1946 byla za vedení Klementa Gottwalda sestavena vláda Národní fronty.
V květnu roku 1947 naposled umlkly mlýnské stroje Olivova mlýna č.p.34. Mlynář Antonín Dospiva byl posledním mlynářem tohoto mlýna. Jmenovaný odstěhoval se do Kačova u Předměřic jako vedoucí soukromého mlýna. Mlýn byl úředně uzavřen, aby v něm již nikdy nebylo povoleno mlíti. A tak více než po 152 letech ztichly pod hrází rybníka Daněla mlýnské stroje. Dějiny Těchobuze od Josefa Dezorta díl 2 str. 38 uvádějí, že mlýn býval před rokem 1794 panský nebo dominikální. První písemná zmínka o mlýně je z r. 1794, kdy Tomáš Oliva koupil uvedený mlýn od hraběnky Marie Anny z Rindsmaulu, majitelky panství těchobuzského. Olivové byli na mlýně 109 roků, do r. 1903, kdy 22.8.1903 mlynář František Oliva prodal mlýn Dr. Adolfu Weissovi, majiteli panství v Těchobuzi. Jako zaměstnanec panství mlel mlynář Kaňka, po něm jeho zeť Karel Trpák, který později mlel jako nájemce do r. 1937, kdy Dr. Weiss zrušil s ním nájemní smlouvu a mlýn pronajal téhož roku Antonínu Dospivovi, rodáku z Kamberka u Mladé Vožice. Mlýn byl v parcelaci tohoto roku přidělen obci Těchobuzi, později Petru Strnadovi, který vlastnil č.p.24, jako obytná a hospodářská budova.
Dne 23. června 1946, při sečení sena na louce pod hrází rybníka Daněla, zabil František Votava vydru, která ležela v trávě. Byla pravděpodobně nemocná ,protože byla velmi vyhublá.
Naše ovocné stromy utrpěly několika mrazovými pohromami. Většina nezdarů v ovocnaření v našem kraji je připisována nevhodnému výběru ovocných stromů pro náš kraj. Vysazovaly se stromky příliš ušlechtilých odrůd.
Pro obnovu našeho ovocnaření byl zvolen na okrese pětiletý plán, ve kterém mají býti obstarávány pro náš kraj vhodné stromky a odnože a v krátkodobých kursech mají členové býti poučováni o výsadbě stromků,jejich ošetřování a štěpování.
Předsedou komise pro ovocnářskou pětiletku na Pelhřimovsku a Pacovsku byl Dr. Jindřich Šmída, předseda okresního národního výboru, místopředsedou František Broukal,okresní školní inspektor, okresním zpravodajem František Vopálenský, odborný učitel v Pelhřimově. Hlavním vykonavatelem celé akce je mládež v duchu hesla“Mládež sobě a republice“.
Ve zdejší obci mládež roznesla do všech usedlostí přihlášky ke spolupráci v této akci. Zápisné činilo 10 Kčs. Vyplněné přihlášky odevzdalo 41 osob. Ovocnářským zpravodajem pro zdejší obec byl Alois Morava, řídící učitel.
Členové si naplánovali, že v době pěti let míní zasázet následující počet stromků: 493 jabloně, 174 hrušně, 331 švestek, 36 sliv,164 třešně, 45 višní, 15 ořechů vlašských, 12 jedlých jeřábů a 3 amarely, 300 podnoží jabloní, 100 podnoží hrušní a 200 podnoží švestek.
Okresní národní výbor v Pelhřimově určil zdejší zámek za ozdravovnu pro mládež, nad kterou má míti dozor okresní péče o mládež v Pacově. Letošního roku zde byla mládež z Prahy.
Dne 21. července 1946 o jedenácté hodině uvítalo naše okresní město Pelhřimov pana presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše a jeho choť, který projel městem doprovázen zástupci národního výboru Dr. Jindřichem Šmídou, Dr. J. Karáskem a tajemníkem Schreyerem.Lidem byl nadšeně pozdravován. Zástupcům města bylo slíbeno panem presidentem, že až příští rok v létě pojede na letní pobyt do Náměště nad Oslavou, že se v Pelhřimově určitě zastaví.
Ke dni 30.září 1946 musel být přihlášen na předepsaných formulářích veškerý majetek nabytý v době od 1.ledna 1939 do 30.9.1946. Přihláška se týkala vázaných vkladů, cenných papírů,zemědělského a lesního majetku .Z přírůstku majetku budou vyměřeny dávky.
Emanuel David, správce lihovaru, zakoupil si v r. 1946 osobní auto. Lidé ve vesnici se tomu diví, že dříve než za rok po měně na něj mohl ze své gáže ušetřit.
Z důvodů, že značně klesl počet žactva na škole, uzavřela zemská školní rada v Praze výnosem ze dne 17.září 1946, č.2 /2- 3898 z r. 1946, podle § 9 zákona číslo 189/1919 Sb. ve znění článku 1 zákona číslo 295/1920 Sb.dočasně s účinností od 1. září 1946 druhou definitivní třídu postupnou.
Zdejší škola bude míti podle této úpravy jednu definitivní třídu postupnou.
Na začátku školního roku 1946- 47 je ve zdejší škole 29 žáků.
Měšťanskou školu v Pacově navštěvuje 13 žáků.
Ve školním roce se odstěhovali 4 žáci.
Na škole vyučuje řídící učitel Alois Morava.
Státní svátek 28. říjen byl oslaven školní besídkou. Program byl vyplněn recitacemi a písněmi. Proslov přednesl studující průmyslové školy Ladislav Bednář. Tato oslava byla málo navštívena, protože předseda místního národního výboru Josef Kohoutek,svolal na stejnou dobu jakousi veřejnou schůzi.
Dne 17. listopadu 1939 spáchali fašističtí okupanti neslýchaný zločin na českých vysokoškolských studentech, kteří protestovali proti fašistické okupaci své země. Fašisté zastřelili 9 studentů pražské university a na tisíce vysokoškoláků uvrhli do vězení a koncentračních táborů.Uzavřeli všechny vysoké školy.
Tento projev fašistické brutality zburcoval svědomí lidí na celém světě. Již v roce 1940 slavili studenti a mládež mnohých zemí 17.listopad jako symbol odporu proti fašismu.Po vítězství nad německým fašismem sešli se v Praze roku 1946 delegáti 43 studentských organisací z 38 zemí k prvnímu mezinárodnímu kongresu. Tito delegáti zastupovali více než půl druhého milionu studentů z nejrůznějších národů. Zde, na místě prvního rozhodného odporu studující mládeže proti nacismu, bylo rozhodnuto, aby Mezinárodní den studentstva každoročně slavila mládež a studenti všech zemí jako den boje za šťastný život proti válce a proti fašismu. Jako vrcholná organisace byl ustaven Mezinárodní svaz studenstva.
Dne 15.prosince 1946 nalezl Jan Pokorný č.p.29 u své chalupy mrtvou sovu, která měla na noze kroužek se značkou „Zoo-Praha Bohemia D -81- 971“. Měla přeraženou nohu. Kroužek byl zaslán do Zoo v Praze.
Na schůzi místního národního výboru konané dne 19. prosince 1946 bylo ve volných návrzích usneseno, aby členové národního výboru Antonín Kříženecký č.p.17, Bohumil Šustr č.p.37 a Prokop Papež č.p.20 získali informace o přípravných pracích na vybudování vodovodu.
František Novotný č.p.61 zavedl z vlastní studny do stáje a do kuchyně vodovod.Voda je čerpána darlinkem.
Místní včelaři v počtu 14 zazimovali v r. 1946 celkem 73 včelstev.
Dne 16. dubna 1946 byl ve smyslu § 9 zákona č. 430/19 Sb. ze dne 22.7.1919 potvrzen Alois Morava ,řídící učitel, ve funkci knihovníka místní lidové knihovny.Jmenovaný tuto funkci zastává již od roku 1934.
Dne 12. května 1946 byla okresní radou osvětovou v Pelhřimově potvrzena volba knihovní rady místní lidové knihovny.
Složení: František Novotný č.p.61, předseda
Josef Švára č.p.58 ,jednatel
Jan Kříženecký č.p.29, pokladník
Karel Bednář č.p.10, člen knih. rady
Alois Morava č.p.60, knihovník
Výpůjční řád knihovny byl schválen okresní radou osvětovou dne 16. prosince 1946. V místní lidové knihovně byly založeny nové seznamy knih. Od r. 1945 jsou do knihovny zakupovány knihy pro mládež.
Počet knih v knihovně koncem roku 1946.
a) zábavných 326 svazků
b) pro mládež 7 svazků
c) naučných 76 svazků
celkem 409 svazků
Počet čtenářů v r. 1946 : 14
Počet výpůjček v r. 1946: 70
Celkový příjem na knihy : 3 809,80 Kčs,
z toho příspěvek od obce 1 150 Kčs.
V říjnu tohoto roku byl vykonán soupis místních památek a zaslán okresní radě osvětové v Pelhřimově.
Dne 13. listopadu 1946 schválila okresní rada osvětová v Pelhřimově jmenování místním národním výborem řídícího učitele Aloise Moravu kulturním referentem místního národního výboru a pověřila ho ustavením místní rady osvětové, která byla ustavena následovně:
1) Alois Morava č.p.60, předseda
2) Ludmila Bártová č.p.13, tajemnice
3) Antonín Dospiva č.p.34, pokladník
4) Bohumil Šustr č.p.37, za hasičský sbor
5) František Jech č.p.56, za jednotný svaz českých zemědělců
6) Jaromír Petrásek , za svaz české mládeže
Majitel domku č.p.75 pan Mužík z Prahy, prodal tento domek Ferdinandu Šustrovi, kapitánu armády, rodáku z Těchobuze.Jeho rodiče nyní vlastní chalupu č.p.71.
Koncem roku 1946 má zdejší obec 80 popisných čísel, ve kterých je obsaženo 73 chalup, to je hospodářské usedlosti větší i menší a obytné domky, zámek č.p.1, ratejna ve dvoře č.p.2,škola č.p.60, obecní špejchar č.p.78,obytná část lihovaru č.p.74, provozovna lihovaru č.p.79 a hasičská zbrojnice č.p.80.
Od 1. května 1946 vracel mlynář zemědělcům ze 100 kg pšenice 80 kg mouky nulky a 16 kg otrub.Od 10. června 1946 vracel 83kg mouky nulky a 13 kg otrub. Ze 100 kg žita vracel 83 kg mouky a 13 kg otrub.Od 1.9.1946 bylo zavedeno volné vymílání obilí.
Mlynář Kopecký v Malém Ježově postavil pekárnu a počal péci chleba na prodej. Zpráva o velmi chutném chlebu z jeho pekárny roznesla se do dalekého okolí a chléb mu šel rychle na odbyt.
Dorost Československého Červeného kříže na zdejším okrese vykonal mezi členstvem sbírku sušených hub pro americký dorost Červeného kříže, jako odměnu za obdržené dárky. Členové dorostu na zdejší škole sebrali 3,22 kg sušených hub, které byly odeslány do Pelhřimova.
K uctění památky svého zesnulého otce Jana Papeže č.p.20 zavedli jeho synové Jan a Alois, elektromontéři , elektrické osvětlení do místního kostela sv. Marka. Materiál k této instalaci ,včetně osvětlovacích těles , daroval zeť zesnulého Jan Šustr, majitel elektrotechnického závodu v Pacově.
Dne 20.července 1946 provdala se Marie Bártová, narozena r. 1924, dcera tragicky zemřelého Josefa Bárty, za Jaroslava Taksu z Daměnic, narozeného r. 1918. Tímto sňatkem mění se jméno hospodáře na usedlosti č.p.13. Tato usedlost byla soudně oceněna 5.2.1946 po úmrtí Josefa Bárty takto: pole 36 670 Kčs
chalupa 28 800Kčs
živý inventář 8 350 Kčs
mrtvý inventář 4 000 Kč
Dne 22.července 1946 oženil se po třetí Alois Macko č.p.55, narozen r. 1876 s Anežkou Veseckou z č.p.64 narozenou v r. 1919. Tímto sňatkem přichází do č.p.55 nová hospodyně.
K 31.prosinci 1946 je ve zdejší obci v jednotlivých popisných číslech tento počet obyvatelů:
číslo popisné jméno přednosty pohlaví
domácnosti mužské ženské
1. Kuryluk Vasyl 1 2
2. Novotný Jan 1 1
3. Pokorný Josef 1 2
4. neobydleno - -
5. Jech František 2 1
6. neobydleno - -
7. neobydleno - -
8. Sláma Vojtěch 2 2
9. Kohoutek Josef 3 1
10. Bednář Karel 2 2
11. Jirků František 2 1
12. Váňa Jan 2 1
13. Taks Jaroslav 2 3
14. Kouba Josef 4 2
15. Papež František 2 16. Primus Antonín 2 4
17. Kříženecký Antonín 1 2
18. Najfus Jindřich 1 2
19. Švára Bohumil 2 1
20. Papež Prokop 2 121. Vesecký Augustin 2 2
22. Petrásek Josef 3 4
23. Dušková Marie 2 4
24. Strnad Petr 3 5
25. Papež Jan 3 3
26. Zhorný Václav 2 1
27. Mašek Josef 3 1
28. Jech Václav 1 3
29. Pokorný Jan 3 3
30. Mikulová Anna - 1
31. Strnad Jan 1 -
32. Kokštajn Josef 1 1
33. Novotný Jan 1 1
33. Koubová Marie - 1
33. Bouška František 2 2
34. Dospiva Antonín 1 4
35. Zuzka Bohumil 1 1
36. Krejčí Karel 1 1
37. Šustrová Marie 2 1
38. Vojna Jan 2 -
39. Kříženecký Jan 6 1
40. Kohoutek Václav 1 2
41. Chramosta Jan 1 1
42. Pudil Adolf 2 1
43. Macko Jan 1 3
44. Pudil Václav 1 1
45. Neobydleno - -
46. Kratochvíl Alois 1 1
47. Jech Josef 2 3
48. Procházka František 2 1
49. Simandl Jindřich 5 2
50. Neobydleno - -
51. Valeška František 1 2
52. Neobydleno - -
53. Novotný František 4 1
54. Neobydleno - -55. Macko Alois 1 2
56. Jech František 2 1
57. Kvasničková Anna - 1
58. Švára František 2 1
59. Kvasnička František 2 5
60. Morava Alois 1 3
61. Novotný František 3 2
62. Buřič Jaroslav 2 1
63. Vesecký Quido 3 3
64. Vesecký Raimund 2 1
65. Vaněček Josef 3 3
65. Šimon František 1 2
66. Dufková Marie 1 4
67. Neobydleno - -
68. Albrecht František 3 3
69. Neobydleno - -
70. Neobydleno - -
71. Šustr Jan 2 3
72. Pořínský Václav 1 1
73. Švec Jindřich 2 1
74. David Emanuel 1 3
75. Neobydleno - -
76. Votava František 1 -
77. Albrecht František 2 1
78. Obecní špejchar
79. Provozovna lihovaru
80. Hasičská zbrojnice
Celkem k 31. prosinci 1946 v obci bydlí 257 obyvatelů, z toho 128 mužů a 129 žen, včetně dětí.
Výměra zemědělské půdy po provedené parcelaci v r. 1946 obhospodařovaná uvedenými osobami:
Popisné Jméno hospodáře orná domácí louky past- lesní ryb- plochy ostatní celková
číslo půda zahrádky trvalé viny půda níky zasta- plochy výměra
věné neplodné
ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a
1. Kuryluk Vasyl 6 20 - - 1 - - - - - - - - - - - 7 20
2. Novotný Jan - 60 - - - 30 - - - - - - - - - - - 90
3. Pokorná Františka - 97 - - - 55 - 14 - - - - - 04 - - 1 70
9. Kohoutek Josef star. 11 30 - 13 2 70 - - - 35 - - - 15 - 02 14 15
9. Kohoutek Josef mlad. 11 70 - 12 2 70 - - - 35 - - - 15 - 03 15 05
10. Bednář Karel 12 53 - 19 2 50 - - - - - - - 13 - - 15 35
5. Jech František 4 - - - - 70 - 40 - - - - - 03 - - 5 13
7. Jech Josef - 80 - - - 15 - - - - - - - 01 - - - 96
8. Sláma Vojtěch - 90 - 15 - 20 - - - - - - - - - - 1 25
11. Jirků František 6 20 - 08 1 26 - - - - 08 - - 09 - - 7 71
12. Váňa Jan 5 70 - 03 1 72 - - - - 29 - - 11 - - 7 85
13. Bártová Marie 7 11 - 05 1 04 - - - - 33 - - 12 - - 8 65
14. Kouba Josef 1 02 - - - 50 - 40 - - - - - 03 - - 1 95
15. Papež František 11 66 - - 2 52 - - - - - - - 08 - - 14 20
16. Primus Antonín 5 73 - 20 1 10 - 40 - - - - - 05 - - 7 48
17. Kříženecký Antonín 7 05 - 19 1 13 - - 1 33 - - - 18 - - 9 88
18. Najfus Jindřich 6 40 - - 1 07 - 33 - - - - - 09 - - 7 89
19. Švára Bohumil 7 58 - - 1 30 - - - - - - - 09 - - 8 98
20. Papež Prokop 5 66 - 01 1 51 - 02 - - - - - 07 - - 7 27
21. Vesecký Augustin 5 55 - 01 - 97 - 38 - 38 - - - 06 - - 7 35
22. Petrásek Josef 7 16 - - - 73 - 30 - - - - - 06 - - 8 25
23. Dušková Marie 3 79 - - 1 13 - 56 - - - - - 02 - - 5 50
24. Strnad Petr 4 32 - 02 - 58 - 60 - - - - - 02 - - 5 50
25. Papež Jan 7 90 - 05 - 50 - 70 - - - - - 05 - - 9 20
26. Zhorný Václav 7 10 - 01 1 42 - 03 - - - - - 08 - - 8 64
27. Mašek Josef 5 42 - 10 - 72 - 41 - 24 - - - 17 - - 7 06
28. Jech Václav 6 55 - 03 1 24 - 63 - - - - - 05 - - 8 50
29. Pokorný Jan 1 05 - - - 20 - - - - - - - 05 - - 1 30
30. Mikulová Anna 1 60 - - - 30 - - - - - - - - - - 1 90
31. Strnad Jan - 52 - - 1 - - - - 29 - - - 07 - - 1 80
32. Pastouška
33. Bouška František - 70 - - - 20 - - - - - - - 04 - - - 94
34. Dospiva Antonín 1 - - - - 80 - - - - - - - 20 - - 2 -
35. Zuzka Bohumil 3 38 - - - 50 - 15 - - - - - 09 - - 4 10
37. Šustrová Marie 5 08 - 10 1 44 - 46 - 50 - - - 03 - - 7 60
38. Vojna Jan 4 10 - - - 70 - 54 - - - - - 01 - - 5 30
39. Kříženecký Jan 9 - - 15 1 40 - - - - - - - 18 - - 10 70
40.Kohoutek Václav 5 14 - - - 90 - 40 - - - - - 01 - - 6 40
41. Chramosta Jan - 45 - - - 35 - - - - - - - 01 - - - 8
42 Pudil Adolf 2 91 - - - 50 - 40 - - - - - 01 - - 3 80
43. Macko Jan 1 30 - - - 20 - 10 - - - - - 10 - - 1 70
44. Pudil Václav 3 29 - - - 60 - - - - - - - 01 - - 3 90
45. Papež Josef 2 18 - - - 30 - - - - - - - 03 - - 2 50
46. Kratochvíl Alois 5 06 - - - 58 - 40 - - - - - 04 - - 6 00
47. Jech Josef 4 20 - - - 70 - 40 - - - - - 05 - - 5 30
48. Procházka František 4 80 - - - 80 - 40 - - - - - 04 - - 6 00
49. Simandl Jindřich 9 55 - - - 77 - 12 - 60 - 12 - 26 - - 11 40
51. Valeška František 3 30 - - 1 00 - 20 - - - - - 05 - - 4 50
popisné Jméno hospodáře orná domácí louky past- lesní rybní- plochy ostatní celkem
půda zahrady trvalé viny půda ky zasta- ´plochy výměra
věné neplodné
ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a ha a
53. Novotný František 1 00 - - - 30 - - - - - - - 15 - - 1 40
55.Macko Alois 3 60 - - - 82 - - - - - - - 10 - - 4 50
56. Jech František 7 53 - - 1 26 - 10 - 24 - - - 08 - - 9 20
58. Švára František 8 14 - - 2 30 - - - 07 - - - 07 - - 10 30
59. Kvasnička František 5 03 - - 1 10 - - - - - - - 05 - - 6 18
61. Novotný František 6 32 - 10 1 25 - 05 - - - - - 07 - - 7 60
62. Buřič Jaroslav 3 75 - - - 60 - 73 - - - - - 05 - - 5 10
63. Vesecký Quido 10 35 - - 1 26 - - - - - - - 12 - ¨- 11 70
64. Vesecký Václav 4 - - - - 80 - 20 - - - - - - - - 5 00
65. Vaněček Josef 6 40 - - 1 70 - - - - - - - 10 - - 8 20
65. Šimon František hajný 1 20 - 20 1 30 - - - - - - - - - - 2 70
66. Dufková Marie 3 31 - - - 57 - 40 - - - - - 10 - - 4 32
68. Albrecht František 4 30 - - 1 01 - 30 - - - - - 04 - - 5 65
71. Šustrová Marie 4 90 - - - 78 - 40 - - - - - 10 - - 6 18
73. Švec Jindřich 3 30 - - - 75 - - - - - - - 10 - - 4 15
76. Votava František - 40 - - - 20 - - - - - - - - - - 0 80
77. Albrecht František 7 06 - - - 50 - 60 - - - - - 30 - - 8 46
Josef Kohoutek č.p.9 zemřel 12.února ve stáří 87 roků 6 měsíců 7 dní.
Jana Vesecká č.p.63 zemřela 12.2 1946 ve stáří 74 roky 5 měsíců 4dni.
Václav Strnad č.p.30 zemřel 19.4. 1946 ve stáří 86 roků 8 měsíců 4 dni.
Josefa Lhotková č.p.67 zemřela 11.5.946 ve stáří 76 roků 7 měsíců 18 dní.
Josef Jech č.p.7 zemřel 31.7 .1946 ve stáří 70 roků 4 měsíce 15 dní.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.