Koncem listopadu zem umrzla a napadl sníh. Kolem vánoc, asi měsíc, byly větší mrazy a vánice. Na odklizení sněhu se silnic byla nařízena pracovní povinnost všech mužů od 18 do 60 let. Sněhu téměř denně přibývalo, takže v některých místech bylo až 2 m sněhu. Po celou zimu sníh neslezl , takže na jaře pohled na ozim byl žalostný. Mnoho ozimů bylo zaoráno a co zůstalo, bylo řídké, prorostlé metlicí.
Jarní setí začalo 17. dubna 1941. 8. dubna 1941 byla ještě vánice sněhová jako o vánocích, mrazy až - 7°C.
Teprve 24. května 1941 začínají stromy rašit a kvést třešně.
27.5.1941 v odpoledních hodinách přihnala se nad krajem silná bouře s vydatným lijavcem. Blesk udeřil do primerní sítě , sjel do transformátoru a spálil transformační stroje.
Jaro 1941 bylo studené mokré, léto chladné, podzim velice deštivý.
Žitné žně začaly 6. srpna 1941. Tentokrát vzal první do rukou hrabici Bohumil Švára čp. 19. Kdo si ve žních pospíšil, svezl žita a pšenice za sucha. Dne 7. září 1941 začalo deštivé počasí a trvalo až do 19. září 1941. Většina ovsů byla posečena na polích. V kopkách zůstalo žito i pšenice. Těmito dešti, značně již opožděné žně ,se ještě protáhly o 14 dní. Zlepšení počasí nastalo až 20. srpna 1941, kdy se opět začal vázat oves již značně zčernalý a opadlý.
Sečení otav počalo 20. srpna. Sklizeň brambor začala 26. srpna 1941.
Obecní rozpočet tohoto roku 1941 jest tento:
Úhrn řádné potřeby 57 507 Kč
Úhrn řádné úhrady 51 635 Kč
Schodek rozpočtu 5 872 Kč
Bude uhrazen k dani činžovní 100 procent a k ostatním daním rovněž 100 procent.
Školní rozpočet na rok 1941 činil 12 946 Kč.
Dne 20.března 1941 přestalo se odvádět máslo a počalo se odvádět mléko. Sběračem mléka byl zvolen František Novotný, obchodník čp. 53.
Aby se nemohlo v domácnostech odstřeďovat mléko a vyrábět máslo, byly dne 3. srpna 1941 odstředivky zaplombovány pečetí četnické stanice.
Vládním nařízením z 8. srpna 1940 byli všichni volení členové místní školní rady zbaveni svých funkcí. Do místní školní rady byli jmenováni okresním hejtmanem:
a) zástupci školní obce: Karel Bednář čp. 10 ,a Václav Kvasnička čp. 59.
b) zástupce školy: Alois Morava, říd. učitel.
Ustavující schůze byla dne 6. srpna 1941.
Předsedou byl zvolen Karel Bednář, čp.10, místopředsedou Alois Morava.
Počet žactva na počátku školního roku 1941- 1942 byl 46. Hlavní školu ( takto byla přejmenována měšťanská škola) navštěvuje 5 žáků.
Přípisem okresního úřadu v Pelhřimově ze dne 30. října 1941 byl jmenován honebním starostou Jan Kříženecký čp.39. Jeho zástupcem jmenován Augustin Vesecký čp. 21. Členové honebního výboru byli jmenováni:
František Klír čp. 6
JuDr. Otto Weis, majitel velkostatku
11.1. Josef Kříženecký čp. 39
12.5. Hana Holá čp.76.
30. 7.Josef Šnajdr čp. 32
1.1. Adolf Dufek čp. 66
8.1. Františka Sůvová čp.17 – 75 roků
3.2. Jaroslav Kvasnička čp.59 – 13 roků
3.3. Bohuslava Holakovská čp.28 – 6 roků
1.5. Františka Švárová čp. 19 – 70 roků
8.5. Josef Krejča čp.32 – 81 roků
12.8. Karel Jech čp. 32 – 58 roků
František Novotný, kovář a podkovář, čp.61 vzdal se tohoto roku podkovářské živnosti. Tuto živnost převzal jeho syn Alois Novotný.
Dne 5. listopadu 1941 byla v obci kontrola na soupis hospodář. zvířectva. Karel Bednář ,čp. 10 neměl přihlášenu jednu kachnu a musil za ní zaplatit 800 Kč pokuty.
Dne 30. prosince 1941 se roznesla zpráva, že prasata na domácí porážky se musí dovážet na jatka do Pacova, kde bude každému přesně stanovena úřední váha na samozásobitelské dávky. Proto tohoto dne přišla „pohroma“ na krmníky. Padlo jich v obci 18 kusů. Byla velká sháňka po porážkových listech.
Obecní zastupitelstvo povolilo Janu Kříženeckýmu čp.39 zhotovit vodovod z obecní studně u čp. 33 ,který si zařídil v roce 1942.
Karel Bednář čp.10 a Josef Kohoutek čp.9 ,zařídili si vodovod z vlastní studně na elektrickou pumpu s reservárem na půdě.
Silvestr měl v tomto roce sucho v krku. V žádném hostinci neměli pivo ani limonádu. O alkoholických nápojích se nedá vůbec mluvit. Tak hosté seděli při kartách „na sucho“.
Dne 22. června 1941 Německo napadlo zákeřně SSSR.S počátku mělo Německo úspěchy. V této době v našich obcích se objevily v červenci 1941 nápisy na vratech , stromech i patnících u silnice „V“(Viktoria- Vítězství).
Obecní zastupitelstvo se usneslo dáti malíři Karlu Krejčímu, který bydlel tohoto času v Těchobuzi čp. 52, opravit obraz v kapli u hřbitova. Tato práce mu byla zadána v r. 1940. Oprava byla ukončena po více urgencích v r. 1941 a obraz dán opět na původní místo před svátkem sv. Jana, jemuž je kaple zasvěcena. Za tuto opravu bylo zaplaceno 2 500 Kč.Podle sdělení p. Karla Krejčího obraz maloval Fait, pravděpodobně příslušník školy klášterní, protože není toto jméno uvedeno v seznamu malířů z té doby. Obraz tento zachycuje Krista v zahradě klečícího a se modlícího.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.