Dosavadní předseda místního národního výboru Stanislav Mrázek, poštmistr zdejšího poštovního úřadu, byl povolán jako úředník okresního národního výboru v Pacově, proto se vzdal předsednictví místního národního výboru. V této funkci působil od 26. října 1949.
Ve schůzi pléna místního národního výboru konané dne 17. dubna 1951 byl jednomyslně zvolen předsedou národního výboru Václav Kohoutek č.p.40.
Aby byla ženám ve vesnici usnadněna práce při praní prádla, byla zakoupena místním národním výborem elektrická pračka ždímačka. Byla přivezena dne 4. ledna 1951 a byla uskladněna u Frant. Novotného,č.p.53, než budou pro prádelnu získány vhodné místnosti.
Dne 2. dubna 1951 byla konána výroční schůze Svazu československo-sovětského přátelství. Pro další období byli zvoleni následující členové:
Adolf Pudil č.p.42, předseda
Augustin Vesecký č.p.21, místopředseda
Jaroslav Buřič č.p.62, jednatel
Bohuslav Pokorný č.p.29, pokladník
Alois Morava č.p.60, kulturně- propagační a filmový referent
František Dufek č.p.66
Jaroslav Taks č.p.13 revizoři účtů
Odbočka Svazu českoslov. sovět. přátelství má v roce 1951 59 členů.
Dne 30. května 1951 bylo provedeno vyúčtování nákladů přípravných prací pro stavbu vodovodu pro obec Těchobuz okres Pacov provedených do konce roku 1948.
Přítomní: za správu zůstatkové podstaty země české: Ing. Václav Šroubek,za podnikatelský závod Vodotechna, Praha 2 Tyršova č.3 disponent V. Trnobranský, za místní národní výbor v Těchobuzi Bohumil Šustr, č.p.37.
Účet Vodotechny za provedené práce 105 949,90Kčs
Vyúčtování míst. nár. výbor 18 798,10Kčs
Celkový stavební náklad činí 124 748,-Kčs
Náklady hradila obec z mimořádného příjmu od krajského národního výboru v Jihlavě.
Ke dni 30.5.1951 bylo celkem uhrazeno 113 624,80
Neuhrazeno 11 123,20Kčs
z čehož připadá na nedoplatek
a) Vodotechna 6 321,10Kčs
b) na dodávkách obce 4 802,10
Párovým koňským potahem bylo odpracováno 203 hodin po 32Kčs za odpracovanou hodinu, což činilo 6 496Kčs.
Od 22. prosince do 1. dubna 1948 bylo odpracováno 3 111 hodin. Ženám bylo vypláceno za odpracovanou hodinu 12,25Kčs, mužům 14,87Kčs.Za práci ve vodě byl příplatek 2Kčs za odpracovanou hodinu.
Podle zákona č. 158-49 Sb. o boji proti pohlavním nemocem byla provedena na pacovském okrese od 7. května do 25. května 1951 akce P M. Všichni občané narození v roce 1910 až 1935 musí se dostavit povinně k hromadnému odběru kapky krve. Ve zdejší obci tato akce proběhla dne 10. května1951.
Místnímu národnímu výboru byla přidělena dvoukolová motorová stříkačka DS 12/36 pro místní požární sbor. Tato stříkačka byla přivezena z Křešína dne 26.8. 1951 Byla dodána z hasičské výzbrojní ústředny v Praze. Stála 109 999 Kčs. Původně byla přidělena místnímu národnímu výboru v Křešíně. Protože tato obec měla dvě motorové stříkačky, byla přidělena Těchobuzi. Velitelem požárního sboru je Bohuslav Papež, lesní hajný.
Pekárna ve mlýně Kopeckého v Malém Ježově, kam z Těchobuze chodili pro chleba, byla úředně uzavřena. Pekli v ní velmi dobrý chléb. Do Těchobuze je chleba dovážen z pekárny ve Smilových Horách.
Dne 24. ledna 1951 byly odebrány vzorky vody ze studní ve škole, v č.p.31 u „ Lecu“, v zámeckém parku a u č.p.33 pod silnicí. Na základě provedených laboratorních rozborů nevyhovuje jako voda pitná ve studnách ve škole, v č.p.31 a u č.p.33.
U vody ze studny v zámeckém parku nebyly zjištěny žádné závady. Rozbory provedl Státní zdravotnický ústav v Praze, pobočka v Brně.
Po tomto rozboru byla provedena desinfekce těchto studní za dozoru státního obvodního lékaře Mudr. Jar. Kysely.
V rámci třídního boje na vesnici, který se v této době přiostřuje, byl z jednotného zemědělského družstva vyloučen v členské schůzi konané dne 11. září 1951 Josef Kohoutek č.p.9 a usneseno vrátiti mu výměru pozemků, s kterou byl přijat do družstva.
Touto věcí zabýval se místní národní výbor na schůzi konané dne 27. července 1951, na kterou pozval jmenovaného. Na této schůzi Josef Kohoutek prohlásil, že veškeré pozemky a hovězí dobytek postupuje místnímu národnímu výboru v Těchobuzi. Pozemky do bezplatného nájmu a hovězí dobytek bez náhrady.
Ve schůzi rady místního národního výboru, konané dne 25. října 1951, na příkaz okresního národního výboru v Pacově bylo usneseno vrátit pozemky Josefu Kohoutkovi č.p.9 ve výměře, kterou vlastnil před hospodářsko- technickou úpravou.
Místní národní výbor ve schůzi konané 27.1951 zvolil Jaroslava Taksu č.p.13 místním zootechnikem.
U „Ohrady“, to je prostranství u stodol statku, byl podél cesty zhotoven nový taras v délce 60 m, o průměrné výšce 135 cm.V tomto tarase, proti škole, zhotovena byla nakládka dobytka. Tato práce provedena byla v hodnotě 41 351,50Kčs. Z tohoto obnosu bylo vyplaceno 14 999,50Kčs. Hodnota práce vykonané místními občany zdarma činila 26 352Kčs. Náklady byly hrazeny z akce 5 M. Zednické práce provedl zedník Ladislav Sedláček z Věžné a Silvestr Šustr z Těchobuze č.p.71.
V tomto roce byla provedena v akci 5M adaptace požární zbrojnice celkovým nákladem 25 440Kčs. Z toho obnosu byly vykonány práce zdarma místními občany v hodnotě 10 440Kčs. Při této opravě byla ve zbrojnici provedena elektrická instalace. Podél silnice od zbrojnice k č.p.10 byl zhotoven taras.
V tomto roce bylo ve schůzi pléna místního národního výboru projednáno předání lesního majetku obce Těchobuz do obhospodařování lesnímu družstvu se sídlem ve Zhořci. O této věci bylo rozhodnuto hlasováním. Osm hlasů bylo pro, jeden hlas proti.
Do lesního družstva ve Zhořci zdejší obec předala následující výměru lesa:
Oceňované výměra % z celkové cena v Kčs
plochy ha a m výměry za ha celkem
školky - 40 - 0,5 1 000 400
holiny reduk. 7 70 - 10,9 1 000 7 700
les 62 54 47 88,6 7 500 469 085
Celková výměra 70 64 47 100% - 477 185
Do lesního družstva dala kmenové lesní jmění též obec Zadní Střítež. Po tomto rozšíření obhospodařuje lesní družstvo ve Zhořci celkem 257,1147 ha, z toho les 256 ha 77a 42mkr., pastvina 14a 93 mkr. ,louka 5a 81 mkr. a potok 13a 31mkr.
Do představenstva a dozorčí rady byli ze zdejší obce navrženi: Václav Kohoutek č.p.40, Bohumil Šustr č.p.37, Petr Strnad č.p.34 a Jaroslav Taks č.p.13.
Při první hospodářsko- technické úpravě pozemků bylo pole u louky mezi silnicí u Železného mostu a rybníkem Kněžským ponecháno k založení remízku jako náhrada pro ptactvo za křoviny na rozoraných mezích. Remízek založil a pečoval oněj lesník Bohuslav Papež č.p. 65, správce lesního družstva Zhořec.
Hospodářské družstvo v Pacově vyklidilo špejchary v místním dvoře, protože jich místní jednotné zemědělské družstvo potřebovalo k uskladnění obilí ze společné sklizně. Skladník Kout přešel do skladu ve Smilových Horách, kam se odváželo ze zdejší obce obilí na dodávku státu.
Místní rybníky, které obhospodařovalo rybníkářské družstvo v Pacově od roku 1945, byly na podzim roku 1951 převzaty státním rybářstvím, správa Mladá Vožice.
Místní národní výbor zakoupil pro úřadovnu místního národního výboru nové zařízení.
5 židlí po 247 Kčs
1 skříň v ceně 5817 Kčs
1 psací stůl v ceně 7 592 Kčs
1 kancelářský psací stroj značky „Zeta“ za 12 145 Kč.
Počet včelařů k 1.5.1951 je v místní obci celkem 12, kteří vlastní 77 včelstev. Podle stavu k 1. 12. 1951 je v obci 12 včelařů, kteří zazimovali 112 včelstev. Příděl zlevněného cukru je 9 kg na jedno včelstvo. Dodávka medu činí 155,70 kg.
Rolnické družstvo vyplácí ze sklizně 1951 následující ceny:
pšenice 390 až 412 Kčs
žito 320Kčs až 325Kčs
ječmen krmný 270Kčs
ječmen průmyslový 289Kčs
oves 276Kčs až 283 Kč
Členové československého svazu mládeže, jehož předsedou je Bohuslav Papež č.p.65, vysázeli na podzim 1951 lípy u hasičské zbrojnice, „Na jamách“, to je pod č.p.18, a podél cesty za mostem na „Malé straně“. Na silnici u Tallenberku po obou stranách od cesty „Na babu“ k mostu silničnímu vysázely svazáci břízy.
Újezdním tajemníkem zdejší obce je Švec z Mezilesí, po něm Vlastimil Dub z Pacova.
Ve školním roce 1951-52 navštěvuje zdejší školu 16 žáků ( 7 hochů, 9 dívek). Střední školu v Pacově navštěvuje 13 žáků ( 6 hochů, 7 dívek). Škola jednotřídní. Vyučuje řed. školy Alois Morava.
Ve zdejší obci byla utvořena újezdní osvětová beseda. Ke středisku Těchobuz byly přiděleny obce Jetřichovec, Zhoř, Zadní Střítež, Pojbuky. Správcem újezdní osvětové besedy byl jmenován ředitel školy Alois Morava, tajemníkem Bohuslav Papež, správce lesního družstva.
Osvětoví pracovníci z jednotlivých obcí se scházeli jednou měsíčně ve zdejší škole ke společným poradám.
Jako první ze šesti úkolů vytčených presidentem republiky Klementem Gottwaldem na zasedání ústřed. výboru KSČ, je vésti houževnatý boj za světový mír na všech úsecích našeho politického a hospodářského života. Jedním z mobilisačních prostředků k velkému nástupu pracujících mas k rozvinutí tohoto boje je uspořádání pochodu míru.
Pochod míru v naší obci byl uspořádán společně s obcí Pojbuky v neděli dopoledne dne 8. dubna 1951. Pochodovalo se za zpěvu budovatelských a národních písní směrem na Velký Ježov, Malý Ježov, Tallenberk, Těchobuz. Účast z Těchobuze 76 osob,z Pojbuk16 osob a resoluci přečetl předseda KSČ Jindřich Kouba č.p.14.
24. dubna 1951 pořádal okres. národní výbor s místním národním výborem besedu s mladými. Účast byla 52 osob.
Oslav 1. máje zúčastnilo se občanstvo a žactvo zdejší školy v Pacově.
17. února 1951 byly na zdejší škole pořádány „ Hovory o škole“. Za okresní národní výbor promluvil k přítomným referent okresního národního výboru Stanislav Mrázek. O školní práci promluvil ředitel školy Alois Morava. Kulturní vložku předvedli žáci.
Místní odbor žen pořádal dne 13. ledna 1951 ples. Čistý výtěžek měl být věnován na zařízení prádelny.
Mezinárodní den žen byl letos konán pod heslem „Za pakt míru, za rozkvět vlasti, za štěstí našich dětí“. K oslavě byli občané pozváni do úřadovny míst. nár. výboru. Referovat měla referentka z Pacova. Na schůzi se dostavila pouze referentka. Jiný nepřišel.
Dne 5. května 1951 uspořádána byla veřejná oslava „Dne vítězství“. Žactvo školy předvedlo kulturní vložku za vedení řed. školy. Účast 89 osob.
Dne 8. května 1951 přednášela MuDr. Humplová na thema „Zkouška krve“. Účast 13 osob.
Dne 3. června 1951 byl uspořádán v Těchobuzi „Sokolský den“. Účastnilo se ho žactvo škol z Těchobuze, Jetřichovce a Zhoře. Průvod šel od hostince u Najfusů na cvičiště u mlýna. Zahájení bylo vztyčením státní vlajky. Po proslovu člena Českost. svazu mládeže následovala zpěvní kulturní vložka. Poté žactvo předvedlo cvičení za doprovodu hudby. Děvčata cvičila s věnečky a hoši prostná. Dále následovaly závodivé hry.Po vyčerpání programu se děti seskupily u střelnice, kterou pro ně zřídil Českost. svaz mládeže. Účast byla 195 osob. Večer uspořádala mládež taneční zábavu.
Dne 4. června 1951 navštívilo žactvo divadlo profesora Skupy „Hurvínek a Spejbl“, které zavítalo do Pacova.
23. června 1951 promítalo kino Jednotného svazu českých zemědělců film „Vstanou noví bojovníci“. Účast 67 osob.
8. července 1951 pořádal Československý svaz mládeže taneční zábavu, při které předvedli kulturní vložku hutníci, kteří byli na rekreaci v osadě Kozák na Blatnicích.
28. září 1951 promítalo putovní kino Jednot. svazu českých zemědělců film „Cesta ke štěstí“.Účast 67 osob.
Dne 29. září 1951 byl oslaven „Den českost. armády“. Je to letos sedmé výročí dne 6.října1944, kdy první československý sbor po boku slavné sovětské armády po těžkých bojích u Dukly vstoupil na území Československé republiky, dočasně okupované německými fašisty. Do zdejší školy přijel vojín z pacovské posádky ,který žactvu osvětlil význam armády v lidově demokratické republice. Večer tento vojín besedoval na schůzi s občanstvem.
Dne 24. listopadu 1951 zavítali do obce vojáci, kteří přítomné pobavili svým kulturním vystoupením a svou hudbou.
Dne 9. prosince 1951 zavítalo do naší obce poprvé „Putovní kino“ státního filmu z Jihlavy,
jehož vedoucím je pan Josef Vrba.
Odpoledne byl promítnut pro děti film „Kouzelný míč“, účast 26 dětí. Večer pro dospělé promítnuty dva filmy „Ve dnech míru“ a Bylo to v máji“.
Ku dni 31. prosince 1951 má místní lidová knihovna tento počet svazků:
politické 45
zemědělské 61
přírodovědné 5
ostatní naučné 151
krásné literatury 468
pro mládež 87
ostatní 4
celkem 821 svazků
Čtenářů bylo na konci roku 57, z toho mládeže do 15 let 8. Počet výpůjček celkem 510. V tomto roce přibylo 146 svazků v ceně 6 725Kčs.
Dne 20. února 1951 tragicky zahynul při havarii auta na úřední cestě v Jihlavě okresní knihovnický inspektor František Vopálenský.
Místní zámek, který byl majetkem Dr. Adolfa Weisse dědiců, přešel v r. 1945 do majetku státu, do správy okresního národního výboru v Pelhřimově, po územní úpravě okresnímu národnímu výboru v Pacově.Bylo rozhodnuto, že v zámku bude zřízen dětský domov. k tomu účelu byly v budově provedeny v roce 1949- 1951 rozsáhlé úpravy. Byla vyměněna krytina , v půdním prostoru nově zřízeno sedm místností, vyměněna velká většina podlah, zařízeno ústřední topení, voda ze studny v parku byla zavedena do umělé nádrže pod zámkem a odtud hnáma tlakovou pumpou elektrickou do zámku, vyměněna byla většina oken, opravena věž. Věžní hodiny, které nebyly již delší dobu v chodu, byly z věže odstraněny a ponechány na půdě. V minulosti tyto hodiny natahoval a udržoval v chodu „ panský“ kolář Antonín Lhotka. Když již jako stařec nemohl k hodinám vystupovat, zastavily se. Bylo to kolem roku 1942.Po adaptaci se budova zámku skládá z přízemí, patra a mansardy.
V přízemí jsou tyto místnosti: sklep, kuchyně, skladiště potravin, jídelna, šatna, průjezd, kancelář, prádelna, sušárna a byt pro vedoucího o třech místnostech.
V patře jsou tyto místnosti: učebna, (bývalá herna) ,čtyři ložnice pro děti, místnost pro dozor, druhá učebna, isolace, ošetřovna a chodba.
V mansardě jsou dva půdní prostory a nadpůdí, ve kterém je umístěna konstrukce věže, chodba, dvě učebny, čtyři byty pro zaměstnance o jedné místnosti a skladiště.
Sociální a hygienická zařízení:
A) přízemí :jeden záchod u kuchyně, dva záchody v šatně, umývárna v šatně, jeden u prádelny.
B) patro: umývárna, dvě koupelny, tři záchody, záchod u isolace.
C) mansarda: koupelna a dva záchody.
Budova zámku je vytápěna ústředním topením, je zavedena studená a teplá voda, kanalizace, elektrické osvětlení a telefon.
Nad vchodem do budovy jsou letopočty A 1798, 1951.
Po adaptaci byl ústav otevřen v říjnu 1951.
Před otevřením prohlédl si zařízení zámku dne 4. září 1951 ministr školství Dr. Zdeněk Nejedlý.
Ústav je dětský domov.
Přijímány jsou děti od šesti do jedenácti let, to je povinné národní školou.
Do ústavu byly přivezeny první děti dne 17. prosince 1951. První chovankou byla Marie Lovlová, narozena 13.6.1944.
První správkyní ústavu byla úřednice bývalé okresní péče o mládež Hrbková.
Do ústavu jsou přijímány děti, které byly vlastním rodičům na obtíž, děti z rozvrácených manželství, děti alkoholiků atd.
Domov má 65 lůžek.
V rozšířeném družstvu se zcelenými pozemky bylo nutné pomýšlet na společné ustájení dobytka, který dosud každý družstevník měl ve své stáji a sám jej krmil. Na stavbu nových stájí nebylo pomyšlení, proto bylo v lednu tohoto roku přikročeno k adaptaci stájí ve statku, jehož všechny hospodářské budovy v roce 1946 rozdělené mezi drobné zemědělce, připadly jednotnému zemědělskému družstvu.
V dolním pořadí, počínaje od vjezdu do dvora, byl zhotoven řezáč na píci. Za ním, z koňských stájí a bývalé dílny kolářské, kterou si přídělce František Procházka upravil na obytnou místnost, až ke špejcharům, byla zhotovena stáj pro dojnice.
Ve schůzi družstva konané dne 23. ledna 1951 vyhlásili družstevníci závazky na práci adaptace kravína. Zavázali se k odpracování 1 490 hodin.
Rovněž byly započaty adaptační práce hořejší stáje.
Adaptace kravína stála 131 509Kčs, adaptace horní stáje pro ostatní dobytek stála 101 505 Kčs.
Ukončení prací bylo plánováno do 12. června 1951 a svod dobytka na den 14. června 1951. Poslední den na svod dojnic byl stanoven na 10. červenec 1951. Tohoto dne byly krávy společně ustájeny. Ostatní hovězí dobytek byl převeden do hořejší stáje dne 12. července 1951. Do kravína bylo svedeno 36 krav a tři březí jalovice.
V členské schůzi 18.června 1951 bylo usneseno zaplatiti zálohu na přijímací cenu za uvedený dobytek ve výši 1 000Kčs za krávy a březí jalovice a v plné hodnotě zaplatiti úhradu za převedená nadsmluvní hospodářská zvířata.
Základní stádo bylo převzato v hodnotě 242 590Kčs. V roce 1951 bylo zakoupeno od hospodářského družstva v Pacově 12 krav v hodnotě 162 390Kčs. Družstevníci převedli do jednotného zemědělského družstva zvířata mimo základní stádo v hodnotě 251 690Kčs.
V kravíně krmí Jan Papež č.p.25 s manželkou. Odměna jednoho krmiče je:
a) za krmení 1,5 pracovní jednotky za den.
b) za jedno živé narozené tele jedna pracovní jednotka,
c) za zvýšenou dojivost při sto litrech 1,5 pracovní jednotky.
V horní stáji krmí Frant. Jech č.p.5, Augustin Vesecký čp.21 a František Kvasnička č.p. 59. Odměna jednoho dvě pracovní jednotky za 25 kusů hovězího dobytka.
Při adaptaci dolních stájí byly zhotoveny dveře do parku, kde část parku podél stájí směrem ke zvonici byla zabrána pro hnojiště. U zvonice byla vstupní cesta do parku. Za zvonicí se cesta dělila. Jedna vedla do parku směrem k louce, po jejíž levé straně je alej lip, druhá za zvonicí zatáčela podél stájí a špejcharů směrem k zámku. V této části po levé straně cesty jsou lípy a javory, po pravé straně byly okrasné keře. Podél stěn stájí a špejcharů byly vysázeny v minulu meruňky a broskve, které byly přivázány k latím na zdech. Tyto stromy dávaly ovoce, které dozrávalo. Kolem roku 1939 neznámý pachatel , který se chtěl pomstít bývalému majiteli Dr. Weissovi, podřezal tyto stromy a tak je zničil. Znovu již vysázeny nebyly. Zřízením hnojiště byl zničen celý tento krásný kout parku. Vytékající močůvka bude prosakovat do půdy a stromy budou hynout. Protestů ochranářů přírody proti tomuto ničení parku nebylo vůbec dbáno.
Park rovněž soustavně ničí kozy, které volně pobíhají bez dozoru a v parku ničí všechny křoviny. Neokousané zůstávají pouze silné stromy. Místní národní výbor vyhlašuje zákaz volného pobíhání koz, ale kozy ničí park dále. Kozy vypouštějí chovatelé z „Malé strany“.
Na členské schůzi dne 23. ledna 1951 byl projednán provozní plán řád třetího typu družstva, do kterého družstvo v tomto roce přešlo.
Při adaptaci kravína byla zabírána Františku Procházkovi jedna obytná místnost, kterou si upravil k obývání z kolářské dílny, která sousedila se stájí.
Proto okresní národní výbor v Pacově vyhověl dne 22. ledna 1951 žádosti jmenovaného a schválil, aby družstvo převzalo jeho příděl pozemků i s budovami a propustila jej ze družstva. Výměra jeho pozemků činila 6 ha, 95 m čtv.
František Procházka našel zaměstnání v místním lomu a přestěhoval se s rodinou do chalupy Josefa Papeže č.p.45, která nebyla obydlena.
Na jaře 1951 rozjely se traktory traktorové stanice ve Smilových Horách po družstevních lánech, aby zasely jarní obilí.
Kultury brambor družstva byly poprašovány dynocidem proti mandelince bramborové z letadla, které přistávalo na poli u cesty k Mezilesí. Zároveň poprašovalo brambory jednotného zemědělského družstva ve Zhořci a státního statku v Oblajovicích.
Dne 8. září 1951 byla dána do provozu elektrická dojička. Dojící zařízení stálo 20 795 Kč, montáž tohoto zařízení stála 18 620 Kč.
Pracovní morálka družstevníků není dobrá. Do práce chodí pozdě, nepravidelně, hlavně ženy. Odvolávají se na to, že jim bylo slibováno, že nebudou muset dělat, když vstoupí do jednotného zemědělského družstva.
Aby se pracovní morálka zlepšila, byly utvořeny dvě pracovní skupiny, pro které byli zvoleni dva skupináři a to: František Albrecht č.p.77 a Petr Strnad č.p.34.
Mnozí družstevníci hledají práci mimo družstvo. Svoje jednání odůvodňují tím, že by za výdělek v družstvu neuživili rodinu. Na členské schůzi dne 1. prosince 1951 se ozývají hlasy, aby ti družstevníci , kteří pracují na regulaci potoka, byli ihned z této práce propuštěni. Na této schůzi je také pronesen návrh, aby do družstva byl dosazen cizí předseda, kterého by členové poslouchali.
Zástupci traktorové stanice doporučují v této schůzi lepší organisaci práce, aby na příklad traktorista, který přijede vozit hnůj, nemusil sám nakládat.
Následkem přiostřováním třídního boje na vesnici byl Josef Kohoutek č.p.9 vyloučen z jednotného zemědělského družstva a v členské schůzi konané dne 11. září 1951 bylo usneseno vrátiti mu pozemky k soukromému obdělávání v té výměře, s kterou byl do družstva přijat.
Z jednotného zemědělského družstva vystoupila Marie Šustrová č.p.71 a pozemky jí byly vráceny.
Též Františku Votavovi č.p.76 na jeho vlastní žádost byly pozemky vráceny v původní výměře.
Stáj ve dvoře v Tallenberku byla adaptována pro ustájení vepřů na výkrm. Krmičkou vepřů je Marie Albrechtová č.p.77.
Většinu polních prací zajišťovala strojně traktorová stanice ze Smilových Hor, které družstvo v tomto roce vyplatilo 282 738 Kč.
V tomto roce na jaře byly započaty práce na regulaci potoka vedoucího vesnicí. Tyto práce konala firma „Hrazení horských bystřin“ z Pelhřimova. První dělníci na těchto pracích byli Jaroslav Taks z Těchobuze č.p.13, Jan Pokorný z Těchobuze č.p.29, Matějů z Velkého Ježova a Michal z Malého Ježova. Tito dělníci začali lámat kámen za č.p.67.
Josef Buřič, obchodní příručí, bydlící v č.p.6, odstěhoval se do Kroměříže, odkud pocházela jeho manželka.
Josef Vaněček, který bydlel v č.p.4, přestěhoval se do uprázdněné chalupy č.p.6.
Vasyl Kuryluk, bývalý šafář statku, odstěhoval se do Prahy.
Ke sklonku zimy způsobili zajíci mnoho škod okusem kůry na ovocných stromech, které nebyly ošetřeny. Není pamětníka, že by zajíci okousali kůru třešní. Tentokrát okusem zničili mnoho třešňových stromků.
K 1. lednu 1951 je v obci 365,34 ha zemědělské půdy, z toho jednotné zemědělské družstvo obhospodařuje 245,42 ha. Orné půdy je celkem 287,69 ha, z toho 193 ha obhospodařuje jednotné zemědělské družstvo.
K 1. lednu 1951:
skot celkem 333 kusy, z toho krav celkem 126 kusů, prasat celkem 140, z toho prasnic 19, koně celkem 11, ovce celkem 40, kozy celkem 83, slepice nosnice 1257, chovné husy 71, chovné kachny 9.
Dodávkové úkoly 1951:
skot jatečný živé váhy 22 810 kg, skot užitkový a plemenný 4 260 kg, prasata jatečná živá váha 10 669 kg, selata 400 kg, dodávka na aukce 75 kg, drůbež jatečná vodní 440 kg, mléko 111 900 litrů, surová ovčí vlna 34,50 kg.
Jednotné zemědělské družstvo má k 1. lednu 1951 tento stav hospodářského zvířectva: skot 179 kusů, z toho krav 80, krávy v osobním držení členů JZD 34, koně 7, z toho tažní 7, prasat 87, z toho prasnice 11.
Jednotné zemědělské družstvo vyplácelo v roce 1951 za pracovní jednotku 70 Kč mimo naturálií.
Ku konci roku 1951 soukromě hospodaří v obci tito zemědělci:
Jan Váňa č.p. 12,
Antonín Kříženecký č.p. 17,
Bohumil Švára č.p.19,
Prokop Papež č.p. 20,
Josef Petrásek č.p.22,
Marie Dušková č.p.23,
Václav Zhorný č.p.26,
Josef Mašek č.p.27,
Václav Vojna č.p.38,
Adolf Pudil č.p.42,
Jan Macko č.p.43,
František Jech č.p.56,
František Švára č.p.58,
František Novotný č.p.61,
Quido Vesecký č.p.63,
Jindřich Švec č.p.73,
Bohumil Zuzka č.p.35,
Jindřich Simandl č.p.49,
Jindřich Kouba č.p.14,
Jan Pokorný č.p.29,
František Votava č.p.76,
Zemědělci s výměrou do 0,50 ha zemědělské půdy:
Anna Kvasničková č.p.57,
Marie Pořínská č.p.72,
Ferdinand Šustr č.p.75,
Emanuel David č.p.74,
Karel Krejčí č.p.36,
František Bouška č.p.33,
Marie Koubová č.p.33.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.