Počátkem měsíce ledna byly mírné mrazíky, bylo bez sněhu. 14. ledna mráz -7°C, mírné sněžení. Největší mráz byl 27. ledna – 19°C, ostatní dni mrazíky do -17°C. 20.,21. a 28. ledna silné sněžení.
V únoru byly mrazíky do -10°C.Největší mráz byl 13. února, -15°C. Vydatné sněžení bylo 9., 10., 14., 16., 17., 18. a 19. února. Vítr navál silné závěje. Traktory stále projížděly s prohrnovači. Některé spoje autobusů byly vynechány. Dne 21. února nastala obleva a trvala do konce měsíce.
Březen začal oblevou. 3. března byl krásný předjarní den, polední teplota ve stínu +7°C, silný prolet včel. 5. března napadlo asi 5 cm sněhu. 6. března ráno mráz - 11°C, v poledne – 7°C, další dni mrazy kolem – 8°C, 15. březen – 15°C.Do 22. března menší mrazy do – 5°C, od 22. března do 31. března dešťové a sněhové přeháňky.
1. dubna ráno teplota + 6 °C, během dne silné ochlazení a sněžení. Napadlo asi 7 cm sněhu. Tohoto dne přilétly vlaštovky. Po 6. dubnu zlepšení počasí, 15. dubna začaly polní práce, setí jařin.
V týdnu od 11. do 17. května chladno, s častými přeháňkami. Týden od 18. do24. května byl ještě chladnější. Noční teplota klesala pod nulu, 20. května byl mráz – 5°C.
Od 8. do 13. června teplé počasí. Od 14. do 22. června dešťové přeháňky, od 23. do 28. června stále prší. Od 29. června do 12. července pěkné letní počasí. Teplota dostupovala v poledne ve stínu až na 32°C. 12. července přišla bouřka s krátkým, ale prudkým lijavcem. Ve Smilových Horách blesk zapálil statek.
Měsíce srpen, září a říjen byly deštivé. Časté deště zdržovaly polní práce. 16. září klesla teplota pod nulu. Deštivé počasí pokračovalo i v listopadu. 8. listopadu napadl sníh a sněhové přeháňky trvaly až do 17. listopadu. 18. listopadu nastala obleva a 22. listopadu umrzlo a 1. prosince napadl nový sníh. Do 20. prosince noční mrazy kolem -10°C.21. prosince teplota vystoupla nad nulu, padal sníh s deštěm, nastala obleva.
Dne 11. ledna 1952 bylo veřejné osvětlení rozšířeno o čtyři světla. U č.p.4, které osvětluje cestu zvanou „ Souhraždí“, druhé u č.p.16, třetí nad č.p.61(kovárna) a čtvrté u č.p.40. Dříve již byla světla u č.p.10, 13, 29 a u mostu na ( Malou stranu).
Stanislav Mrázek, referent okresního národního výboru v Pacově, který bydlel v č.p.50, přestěhoval se do č.p.4. Tento byt uprázdnil štábní strážmistr Jan Pipek, který byl služebně přeložen na vlastní žádost do Prahy.
Při výroční schůzi místní skupiny Komunistické strany československé konané dne 30. ledna 1952 byl zvolen předsedou dosavadní jednatel Bohuslav Papež, lesní hajný.
Okresní národní výbor v Pacově pověřil dne 5.2.1952 prodejem tabákových výrobků Josefa Jecha č.p.47, po zemřelé prodavačce Marii Dufkové č.p.66.
Podle nového trestního zákona byla místním národním výborem ve schůzi konané dne 25. února 1952 jmenována trestní komise pro místní obec. Její členové jsou: Václav Kohoutek, předseda místního národního výboru a členové pléna místního národního výboru František Dufek č.p.66 a Bohumil Šustr č.p.37.Tato komise má řešit menší přestupky místních občanů
Ve schůzi místního národního výboru konané dne 25. února 1952 byla kladně vyřízena žádost Jana Pokorného, podomního obchodníka č.p.29 o přidělení domku č.p.50, dosavadního majitele Jaroslava Kaňky, který přesídlil do pohraničí. Domek byl Janu Pokornému přidělen s tou podmínkou, že tohoto domku bude používáno jako úřadovny místního národního výboru do té doby, než bude k tomuto účelu adaptován jiný vhodný domek.
Od 1. února 1952 byl jmenován ředitelem dětského domova pan Emanuel Tippman, zaměstnanec dětského domova v Černovicích u Tábora.
Následkem rozšiřování se slintavky a kulhavky, zakázal okresní národní výbor garážování autobusu ve dvoře statku. Aby ranní a večerní autobusová linka nebyla zrušena , byla upravena prozatímně vozovna v č.p.13.
V měsíci březnu 1952 byly u rybníka Smíchova vykáceny olše, aby voda v rybníce byla lépe prohřívána. Rybníky jsou ve správě státního rybníkářství v Mladé Vožici.
Protože František Bouška v Těchobuzi č.p.33 neprovozoval živnost obchod zbožím smíšeným, déle než šest měsíců, oznámil okresní národní výbor v Pacově dne 30. května 1952, že tato živnost byla vymazána ze živnostenského rejstříku.
Dne 16. dubna 1952 vyskytla se v dětském domově infekční žloutenka.Žák Pavel Holý byl odvezen do nemocnice v Pelhřimově. Celé zařízení dětského domova bylo desinfikováno.
František Kvasnička, kolář č.p.59 odhlásil dnem 4. července1951 na přechodnou dobu svoji živnost kolářskou, kterou převzal po svém otci. Protože ji nedal po půl roce do provozu, prohlásil okresní národní výbor v Pacově dne 30. ledna 1952, č. 502, živnostenské oprávnění pro živnost kolářskou se stanovištěm v Těchobuzi č.p.59 za zaniklé.
Dne 25. července 1952 byly hospodářské budovy přidělené zájemcům podle dekretu č. 12/45 z bývalého velkostatku Dr. Adolfa Weisse dědiců v Těchobuzi, předány opět státu pro jednotné zemědělské družstvo v Těchobuzi. Hospodářské budovy předávají následující zemědělci:
1. Vaněček Josef a Emilie č.p. 63
2. Albrecht František a Marie č.p.77
3. Jech Josef a Antonie č.p.47
4. Kohoutek Václav a Marie č.p.40
5. Valeška František č.p.51
6. Obec Těchobuz
7. Šustr Bohumil č.p.37
8. Společná cesta
Celková výměra 0, 7448 ha.
Jednání byl přítomen za krajský národní výbor v Jihlavě referent 9/2 Josef Machotka, za okresní národní výbor v Pelhřimově referent Václav Přibyl, za místní národní výbor v Těchobuzi Jindřich Bejbl, tajemník, za jednotné zemědělské družstvo v Těchobuzi Bohumil Šustr, předseda a Vesecký Miloslav, účetní.
Hostinec „u Najfusů“ č.p.18, kde dosud soukromou živnost hostinskou provozoval majitel č.p.18 Jindřich Najfus, převzalo dnem 25. srpna 1952 Spotřební družstvo „Práce“ v Pelhřimově.Vedoucí hostince byla jmenována dcera bývalého hostinského Marie Najfusová.
Ve schůzi rady místního národního výboru konané dne 1. září 1952 bylo usneseno, aby hospodářství Bohumila Šváry č.p.19, který neplní dodávky, ani nezaručuje, že by mohl předepsané dodávky plnit, bylo zlikvidováno a pozemky rozděleny mezi soukromě hospodařící zemědělce. Výměra : 8,2217 ha.
Bohumil Švára byl svobodný, hospodařil se sestrou a hospodářství bylo v úplném úpadku.
Po likvidaci pracoval Bohumil Švára nějaký čas v jednotném zemědělském družstvu, tam byl nespokojen a proto odejel na práci do Ostravy. Jeho sestra pobírá důchod.
Podle stavu k 1. prosinci 1952 je v obci 12 včelařů, kteří vlastní 92 včelstva. Předpis dodávky medu činí 232 kg. Jsou to dva kilogr. ze včelstva, na které včelař odebral v roce 1951 cukr.
Osevní plán ozimů pro podzim r. 1952 pro zemědělce soukromého sektoru:
Čp. Jméno zemědělce pšenice ha žito ha
58. Švára František 0.55 1,80
49. Simandl Jindřich 0,55 1,50
19. Švára Bohumil 0,35 1,50
56. Jech František 0,55 1.60
22. Petrásek Josef 0, 45 1.45
17. Kříženecký Antonín 0,45 1,50
26. Zhorný Václav 0,45 1,50
12. Váňa Jan 0,45 1,20
27. Mašek Josef 0,35 1,05
61. Novotný František 0,35 0,85
20. Prokop Papež 0,35 1,20
63. Vesecký Kvído 0,40 1,15
38. Vojna Václav 0,15 0,60
23. Dušková Marie 0,10 0,45
42 Pudil Adolf 0,15 0,55
35. Zuzka Bohumil 0,20 0,80
73. Švec Jindřich 0,15 0,45
43. Macko Jan - 0,15
Okresní národní výbor v Pacově uspořádal ve dnech 23. -29. listopadu 1952 podzimní zemědělskou výstavu instalovanou v sokolovně v Pacově.
Okrskovým ovocnářským instruktorem pro obec Těchobuz a Zadní Střítež byl okresním národním výborem v Pacově jmenován řídící učitel Alois Morava. Jeho úkolem je organisovati a prováděti mechanické a chemické ošetření ovocných stromů.
Na podzim 1951 a na jaře 1952 byl ve zdejší obci vysázen následující počet ovocných stromů: 150 třešní, 79 jabloní, 28 hrušní, 7 švestek.
V roce 1952 má Českosl. červený kříž ve zdejší obci 20 členů.
Rada místního národního výboru přidělila okresnímu oddělení veřejné bezpečnosti v Pacově byt v č.p.9 pro pensionovaného vrchního strážmistra Václava Vidrnu, posledně sloužícího ve Smilových Horách.
Adolf Pudil č.p.42 rozbořil staré, dřevěné místnosti obytné a na jejich místě postavil nové.
Jindřich Simandl, č.p. 49, vyměnil novou krytinu nad obytným stavením, prodloužil krov a přistavěl verandu.
Chalupa č.p.67, jejíž poslední majitelé bali manželé Antonín a Josefa Lhotkovi, po jejich smrti nebyla již obydlena, zchátrala a musela býti rozbořena. Stalo se tak v letošním roce.
Potok, tekoucí katastrem obce Těchobuz, byl pronajat rybářskému spolku v Pacově za roční obnos 100 Kč.
Místní národní výbor vybírá od občanů různé poplatky a dávky:
z jednoho psa se platí 80Kčs
z druhého psa 120Kčs
Chovatelské poplatky:
z prasnice 220 Kč, z ovce 80 Kč, z kozy 70 Kč.
Poplatky k úhradě nákladů odstraňování uhynulých zvířat: z koně staršího 12 měsíců 25 Kč, z koně stáří do 12 měsíců a skotu staršího než tři měsíce 15 Kč, z telat do tří měsíců a prasat, kromě selat do osmi neděl 10 Kč, ze selat do osmi neděl, koz a kozlů , včetně kůzlat a ovcí a beranů, včetně jehňat 5 Kč.
Olga Tippmanová č.p.1, nar. 23.2.1952.
Jiří Kouba č.p.14, nar. 9.3.1952.
Jan Papež č.p.65, nar. 27. 5.1952.
Josef Veselka č.p.70, nar. 27.12.1952.
Dne 16. února 1952 provdala se Jaroslava Bednářová, z č.p.10 za Černého z Mladé Vožice, kamž se také odstěhovala.
V roce 1952 ve zdejší obci zemřeli:
Marie Dufková č.p.66, rozená Kohoutková, naroz. 2.6.1877 v Těchobuzi, zemřela 13.2.1952.
V důsledku třídního boje na vesnici, byl rolník Josef Kohoutek č.p.9 prohlášen za „ kulaka“, v roce 1951 vyloučen z jednotného zemědělského družstva a pozemky mu byly vráceny k obdělávání. Jmenovaný pozemky zpět nepřijal a nabídl majetek státu. Byl obžalován, co mu bylo kladeno za vinu není mi známo, byl souzen, potrestán vězením a majetek jeho propadl státu. Byl vystěhován s rodinou do Podolí, obec Křešice, okr. Benešov Bylo mu 68 roků. Byl to člověk velmi pracovitý a mohl být v práci mnohým příkladem.
Rozsudkem krajského soudu v Jihlavě ze dne 3. července 1952 č. jed. 3 Tk 111/52-56 byl vysloven zákaz pobytu navždy pro okres Pacov Josefu Kohoutkovi naroz. 23.3.1884 v Těchobuzi, posledně bytem v Těchobuzi č.p.9.
Čís . Jméno zemědělce čís.p. orná louky pastvina celkem
řad půda ha ha ha ha
1. Váňa Jan 12 5,61 1,66 - 7,27
2. Kříženecký Antonín 17 6,98 1,47 - 8,45
3. Švára Bohumil 19 7,07 1,15 - 8,22
4. Papež Prokop 20 5,88 0,98 - 6,86
5. Petrásek Josef 22 6,70 1,03 - 7,73
6. Dušková Marie 23 2,24 1,20 - 3,44
7. Zhorný Václav 26 6,97 1,72 - 8,69
8. Mašek Josef 27 5, 02 1,10 0,11 6,23
9. Zuzka Bohumil 35 3,80 1,15 - 4,95
10. Vojna Václav 38 2,91 0,75 - 3,66
11. Pudil Adolf 42 2,73 0,32 - 3.05
12. Simandl Jindřich 49 6,95 1,69 - 8,64
13. Jech František 56 7,53 1,29 - 8,82
14. Švára František 58 8,53 1,97 - 10,50
15. Novotný František 61 3,99 0,95 - 5,94
16. Vesecký Quido 63 5,36 0,87 - 6,23
17. Švec Jindřich 73 2,77 0,96 - 3,73
Vlastníci půdy, kteří nemají zemědělství jako hlavní zaměstnání:
Čís. řad. jméno vlast. půdy č.p. orná louky pastv. celkem
půda ha ha ha ha
1. Kouba Jindřich 14 0,86 0,95 - 1,81
2. Pokorný Jan 29 0,51 0,20 - 0,71
3. Bouška František 33 0,45 0,20 - 0,65
4. Macko Jan 43 1,18 0,22 - 1,40
5. Kvasničková Anna 57 0,20 0,20 - 0,40
6. Pořínská Marie 72 0,22 - - 0,22
7. Šustr Ferdinand 75 0,19 - - 0,19
8, Votava František 76 0,78 0,20 - 0,98
Po vystěhování Josefa Kohoutka č.p.9 byla úřadovna místního národního výboru přestěhována z č.p.52 do přízemí č.p.9. V č.p,52 byla místnost velmi vlhká.
Obvodoví tajemníci, kteří fungovali na obcích od roku 1949, úkol na ně kladený nemohli splnit pro velký okruh své působnosti, proto bylo přistoupeno k reorganisaci práce těchto tajemníků. Podle nového zákona bude tajemník v každé větší obci, kde je jednotné zemědělské družstvo. Menší obce budou mít dvě jednoho tajemníka. Pro zdejší obec byl jmenován tajemníkem Rudolf Zadražil z Cetoraze, od 22. února 1952, narozený dne 16.4. 1914 v Cetorazi. Jeho hrubý měsíční příjem činí 5 130Kčs. Tento tajemník byl z funkce odvolán dne 15.3. 1952. Na jeho místo byl ve schůzi místního národního výboru dne 16.3. 1952 schválen navržený okresním národním výborem Jindřich Bejbl z Bratřic, který byl potvrzen krajským národním výborem v Jihlavě dekretem ze dne 30.4. 1952.
Na žádost místního národního výboru byl do úřadovny míst. národ. výboru v č.p.9 zaveden telefon.
Po přemístění úřadovny místního národního výboru z č.p.52 do č.p.9, archiv obecní zůstal ve skříni v č.p.52. Předseda místního národního výboru Václav Kohoutek č.p.40, sám o své vůli dovolil dětem, aby spisový materiál rozebraly a donesly do sběru. Tím byla také zničena velmi stará kniha obecních zápisů, kterou opatrovali a předávali jeden druhému starostové obce s ostatními obecními spisy. V této době si mnozí myslí, že vše, co nám připomíná minulost, musí být zničeno.
V rámci zvelebovací akce měst a vesnic „ 5M“ v tomto roce byla vybudována obecní prádelna. Zřízena byla z chléva v č.p.30, jehož majitelkou je paní Anna Mikulová, které byla budova přidělena v roce 1946. Voda do prádelny byla zavedena ze stájí jednotného zemědělského družstva přes park.
Na zhotovení prádelny bylo odpracováno celkem 4 720 hodin, z toho 1 888 hodin zdarma.
Za práci zaplaceno 17 168,00Kčs
Pojištění pracovníků 2 708,50Kčs
Dovoz stavebního mater. 3 644,00Kčs
Stavební materiál a různé práce( okna, dveře) 14 832,50Kčs
Skutečně vyplaceno 38 353,00Kčs
Hodnota práce zdarma 34 336,00Kčs
Hodnota díla 72 689,00Kčs
Řemeslníkům se vyplácí 25 Kč a pomocným dělníkům 13,00Kčs za jednu odpracovanou hodinu. Zednické práce konal Ladislav Sedláček z Věžné a Silvestr Šustr z č.p.71.
Vozovna pro autobus zhotovená ve dvoře č.p.2 nevyhovovala, proto bylo přistoupeno v rámci zvelebovací akce 5 M ke stavbě nové vozovny. Stavební místo pro ni bylo stanoveno proti číslu popisnému 58 v tak zvané „pískovně“. K vozovně byla přistavena jedna místnost jako nocležna pro řidiče autobusů. Střecha vozovny je rovná. Náklad na vozovnu:
Strojně traktorová stanice: vyvážení materiálu, doprava stavebnin, 22 547,50Kčs
cement, cihly, vápno 38 484,00Kčs
řezání kolejnic 975,00Kčs
pojištění a práce dělníků 70 364,60Kčs
Celkem vyolaceno 132 370,60Kčs
Hodnota práce zdarma 26 310, 00Kčs
Hodnota díla celkem 158 680,00Kčs
Kamen na vozovnu byl získán z rozbouraných zdí z poslední budovy skelných hutí v parku, která byla již delší dobu bez střechy a z Baršova Mlýna, z kterého kámen obci přenechal pan Zuzka.p.35.
Z nové vozovny platí „Československá autobusová doprava“ v Mladé Vožici ročně 1 800Kčs nájemné. O plynulý postup prací, sjednání pracovních sil a o přísun materiálu se staral Bohusl. Papež, lesní hajný z č.p.65.
V rámci akce 5M byl zlepšen přítok vody z rybníka Smíchova do Sádek u zámku. Ze Smíchova k č.p.6 byla vedena voda podél silnice rourami, odtud do Sádek otevřenou strouhou. V tomto roce byly roury položeny od č.p.6 zámeckou zahradou až do Sádek.
Na této stavbě bylo odpracováno celkem 1 895 hodin, z toho 758 hodin zdarma.
Zaplaceno: za 1137 hodin 6 822,-Kčs
za 300 kusů cementových rour 19 780,-Kčs
Dovoz a jiné práce 4 623,60Kčs
Hodnota díla celkem 31 225,60Kčs
V rámci akce 5m byla dále zhotovena v parčíku u pomníku padlých ve světové válce protipožární nádrž. Voda do této nádrže je vedena ze Smíchova k č.p.6 rourami a dále otevřenou strouhou k č.p.10. Odtud do nádrže byly položeny cementové roury. Nádrž je přikryta betonovou deskou.
Zaplaceno bylo: cementové roury 19 780,00Kčs
dovoz rour 3 000,00Kčs
výkop a položení 6 390,00Kčs
pojištění dělníků 1 252,00Kčs
hodnota díla celkem 30 422,00Kčs
odpracováno bylo 1 137 hodin placených a 758 hodin zdarma.
Na louce u Tallenberku byl vypuštěný rybník s prokopanou hrází. Místní národní výbor v rámci akce 5M tento rybník v letošním roce obnovil. Tato úprava vyžádala si následujícího nákladu:
Práce dělníků 27 982,-Kčs
Pojištění dělníků 4 752,-Kč
Státní traktor.stanice za dovoz 720,-Kčs
Kovářská práce 160,-Kčs
Cementové roury s dopravou 4 910,-Kčs
Práce potahem jednot. zem. družstvo 2 000,-Kčs
Dříví kulatina 2 011,-Kčs
Hodnota díla celkem 42 535,-Kčs
Odpracováno bylo celkem 1 782 hodiny.
Vodní plocha rybníka je 0,50 ha.
Po úpravě byl dán rybník do bezplatného užívání jednotnému zemědělskému družstvu. Rybník byl osazen rybami v r. 1953. Násada, 125 kusů kaprů, byla zakoupena od státního rybníkářství v Táboře.
Do plánu akce 5M na rok 1952 zařadil místní národní výbor i výsadbu ovocných stromů. Bylo zakoupeno 200 kusů ovocných stromů, které činily i s výsadbou částku 12 980 Kč, za stromky činil částka 9 980 Kč, za vykopání jam, za kůly a zasázení stromků 3 000 Kč.
Stromky byly vysázeny na následující pozemky: Na větrolam na „ Kamenitým“, který byl plánován při hospodářskotechnické úpravě, bylo vysázeno 102 stromků třešní.
20 stromků bylo vysázeno na mezích mezi poli jednotného zemědělského družstva u „ Číhadla“.78 stromků bylo vysázeno na nově založený družstevní sad na poli za humny č.p.10 a 56. Jeden stromek stál průměrně 50 Kč.
Přílivem dětí do dětského domova, stoupl ve škole počet žáků na 48. Z toho důvodu školský referát okresního národního výboru v Pacově povolil otevření druhé třídy dnem 16. března 1952.
Ředitelem školy je Alois Morava, pro druhou třídu od 16.3.1952 byl na školu dosazen Bohumil Dvořák, rodák ze Svépravic, okres Pelhřimov, který v obci působil do konce školního roku 1951- 1952. Od září byla na škole ustanovena učitelka Miluše Papežová, rozená Rohelová, která vyučovala ve Smilových Horách.
Náboženství římsko-katolické vyučuje katechetka Ludmila Boudalová z Pacova.
K 1. září 1952 je ve škole 52 žáků ( 25 hochů, 27 dívek). Žáků z místní obce je 19, z dětského domova 33.Těchobuz v úzkém filmu.
V měsíci dubnu přijel do Těchobuze pan ředitel B. Kleander z Mladé Vožice s kameramanem z Prahy natáčet staré památky Těchobuze. Má být zhotoven úzký film o Mladé Vožici, do které bude pojata i Těchobuz.
Místní lidová knihovna je umístěna ve škole, má k 31.12.1952 977 svazků. v tomto roce přibylo koupí a darem 265 knih v celkové ceně 14 286Kčs.
Knihovna má 81 čtenářů, kteří si vypůjčili 802 knih. Jeden čtenář přečetl průměrně 10 knih.
Od r. 1949 byla prováděna prověrka knihoven a vyřazovány byly knihy podle dodaných seznamů, jejichž obsah neodpovídá duchu dnešní doby. V roce 1949 bylo vyřazeno 11 svazků, v roce 1950 a 1951 vyřazeno 36 knih, v r. 1952 bylo vyřazeno 67 knih.
Tyto knihy byly dodány na školský referát okresního národního výboru v Pacově.
Knihovnickou inspektorkou je Krejzová, učitelka z Pacova
V tomto roce byly utvořeny „Újezdní osvětové besedy“. Středem újezdu ve zdejším kraji byla stanovena naše obec. Přiděleny k ní byly následující obce: Jetřichovec, Pojbuky, Zadní Střítež a Zhoř. Správcem Újezdní osvětové besedy byl jmenován Alois Morava, ředitel školy, Tajemníkem Bohuslav Papež, lesní hajný.
Lektoři:
Josef Hladílek, ředitel školy, Jetřichovec,
Drahota V. ,knihovník, Zadní Střítež,
Dvořák B., učitel, Těchobuz,
Hadrava, učitel, Zhoř,
Morava A., řed. školy, Těchobuz,
Ondřej Fr., ředitel školy, Pojbuky,
Papežová Miluše, učitelka, Těchobuz,
Papež Bohuslav, lesní hajný, Těchobuz,
Trkalová Anna, ředitelka školy, Zhoř,
Lektoři scházeli se jednou v měsíci k poradě do školy v Těchobuzi, na které byl stanoven program činnosti na příští měsíc.
osvětová akce návštěva
počet
1.) Besedy, hovory s lidem, přednášky, veřej. projevy 12 452
2.) Vystoupení souborů lid. tvořivosti,( pásma, ochot. před .) 3 185
3.) Taneční zábavy 1 150
4.) Jiné podniky( zvlášt. filmová představení, exkurze,…) 32 1 540
Jedním z úkolů osvětové práce v zimním období je šíření vědeckých a politických znalostí mezi lidem na vesnici. K plnění tohoto úkolu přispívá „ Filmová lidová univerzita“, která byla ve zdejší obci konána dne 16.10, 18.11, 16.12, 1952 a 24.1.1953.
Škola připravovala kulturní vložky ke všem oslavám pořádaných v obci, ke schůzím jednotného zemědělského družstva a výroční schůzi Komunistické strany československa.
Dne 16. listopadu 1952 byla podepsána smlouva se státním kinem v Jihlavě o návštěvě putovního kina v Těchobuzi.
Putovní kino bude do zdejší obce zajíždět pravidelně jednou v měsíci. Odpoledne bude promítán film pro děti, večer dva filmy celovečerní pro dospělé. Vedoucím kina je pan Josef Vrba. Povinností obce je připraviti místnost pro promítání.
Místní národní výbor zakoupil u Výzbrojové požární ochrany v Praze 9 hasičských stejnokrojů, khaki po 1 514,80 Kč. Zaplaceno bylo celkem včetně všeobecné daně 21 879Kčs.
Zakoupeny hadice v ceně 5 249 Kč.
V roce 1952 je předsedou jednotného zemědělského družstva Bohumil Šustr č.p.37, účetním Miloslav Vesecký č.p.21, pokladníkem František Papež č.p.15, skladníkem Alois Kratochvíl č.p.46, od 26.6. 1952 zvolen vedoucím živočišné výroby František Papež č.p.15,hospodářem zvolen Václav Kohoutek č.p.40, skupinářem Petr Strnad č.p.34 a Merie Papežová č.p.25.
Osev jařin byl ukončen 23. dubna 1952, brambory byly sázeny většinou ručně, jen asi 8 ha bylo zasázeno sazečem.
Polní práce vykonává ponejvíce strojnětraktorová stanice ze Smilových Hor i když třeba koňské potahy zahálejí.
Na jaře byla zakoupena kuřata vlašek koroptvích a odchovávána byla v č.p.2 v místnosti za horní stájí tak zvané „ ratejně“. Pro tento odchov byly zakoupeny umělé elektrické kvočny. Kuřata ošetřovala Antonie Jechová č.p.47.Kuřata neměla ohraženého výběhu, běhala volně po dvoře, v parku i v okolí statku a tím jich přišlo mnoho nazmar.
V tomto roce byla postavena na bývalém hřišti u mlýna zděná drůbežárna. Pole bylo ohraničeno pletivem až k rybníku Loudalu.
K prozatímnímu společnému ustájení koní byla adaptována stáj v č.p.15. Koně byli společně ustájeni v červenci tohoto roku.
Pro odchov prasat byla adaptována v tomto roce stodola u Bednářů v č.p.10. Byly v ní ustájeny chovné prasnice. Ošetřovatelem byl zvolen Karel Bednář č.p.10.
Ve schůzi konané dne 27.ledna 1952 bylo usneseno propustiti ze družstva členy bezzemky, kterých zemědělství není hlavním povoláním. Stalo se tak proto, že podle nařízení nemohou družstevníci pobírat potravinové lístky.
V členské schůzi konané 20. dubna 1952 byl ze družstva propuštěn na vlastní žádost Jan Novotný č.p.4, který pracuje u státních lesů jako lesní dělník.
Pracovní morálka družstevníků je neutěšená a proto byla svolána dne 15. srpna 1952 výborová schůze družstva za přítomnosti osmi členů, která projednávala nedostatky v družstvu. Účetnímu bylo uloženo, aby byla ve dvoře vyvěšena tabule, na které bude psát každému členu družstva odpracované jednotky a jaká je za ně odměna.
Účetní musí být v denní spojitosti se skupináři. Kdo nenastoupí do práce , nebo práci předčasně opustí, bude potrestán odepsáním jedné až pěti pracovních jednotek.
Předsedovi se ukládá, aby se osobně přesvědčoval o práci družstevníků a sám aby nevykonával podřadné práce. Skupináři budou denně účetnímu hlásit vykonanou práci.
Počet osob trvale činných v jednot. zemědělském družstvu.
Rok narození mužů žen
do r. 1892 6 2
1893 až 1902 8 8
1903 až 1912 6 6
1913 až 1932 5 4
1933 až 1936 1 1
Celkem 26 21
Jednotné zemědělské družstvo s místním národním výborem učinili počáteční krok k založení ovocného sadu na družstevním poli za číslem popisným 10, 56 a 11. Prvních prací s výsadbou ujala se škola. Žáci, za velení učitelů vysázeli na sad celkem 71 ovocných stromů, sami vykopali 51 jam pro stromky.
Aby si družstevníci osvojili zkušenosti ze sovětské zemědělské vědy, jsou na okrese zřizovány „Družstevní školy práce“. Pro zdejší úsek byla tato škola zřízena při zdejším družstvu, ke které mu byla přidělena družstva Františkov a Zhořec.Z Těchobuze navštěvuje tuto školu 6 členů, z Františkova 6 členů a ze Hořce 4 členové.
V důsledku třídního boje na vesnici byl prohlášen za kulaka Karel Bednář č.p.10 a Jindřich Najfus č.p.18.
Karel Bednář byl přijat do družstva s výměrou zemědělské půdy 15,35 ha. Byl to pracovitý a pokrokový hospodář, práce v jeho hospodářství byly vždy včas hotové, protože je dovedl správně zorganizovat, v práci byl vždy první. Ze družstva byl vyloučen s platností od 1. ledna 1953.
Jindřichu Najfusovi, č.p.18 bylo dne 1. ledna 1953 oznámeno, že byl usnesením členské schůze ze dne 28. prosince 1952 vyloučen z jednotného zemědíl. družstva Těchobuz. Důvod: „ v souladu s usnesením strany a vlády o dalším rozvoji a upevnění jednot. zemědíl. družstva je vaše přítomnost v jednotném zemědělském družstvu jako vesnického boháče nežádoucí“.
Jindřich Najfus vstoupil do Jednot. zeměděl. družstva při první hospodářskotechnické úpravě s výměrou 7,89 ha zemědělské půdy. Jmenovaný toto usnesení přijal a začal opět soukromě hospodařit.
Kontaktní spojení |
Úřední hodiny |
||||||||||||
|
|
Copyright 2013 Těchobuz
Webdesign Estetica s.r.o.